Národní listy/1911/275 večerní vydání/Vražedný útok na ministerskou lavici

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Vražedný útok na ministerskou lavici
Autor: neuveden
Zdroj: Národní listy, ročník 51, číslo 275. Večerní vydání. S. 2. Dostupné online.
Vydáno: 5. října 1911
Licence: PD anon 70

Z Vídně, 5. října. Když posl. Adler dokončil řeč o svém drahotním návrhu a pravil: »Musíme se věru diviti, že lid nepropukl ještě ve své zoufalosti ve výbuch, nýbrž němě snáší svou bídu....«, tu vystřelil nějaký muž na druhé galerii pět ran z revolveru. Měl browning, kterým mířil přímo na ministerskou lavici, na kteréž v té době seděli pouze hr. Stürkgh a dr. šl. Hochenburger. Nebyl zasažen nikdo. Jedna kule odrazila se od stropu a padla hr Stürgkhovi na pravou ruku, druhá kule padla mezi poslance Lisého a dra Viškovského, kteří seděli na presidiální tribuně, ostatní kule zavrtaly se do ministerské lavice. Když byl onen muž vystřelil, zvolal: »Hoch der Sozialdemokratie!« Byl ihned uchopen od sluhů a obecenstva ns galerii. Schůze neprodleně skončena za nesmírného rozruchu Útočník jest 19 let starý Damatinec a jmenuje se Vatič. Prohlásil, že jest sociální demokrat, že mířil přímo na ministerskou lavici a že chtěl zastřeliti a zavražditi ministra práv dra šl. Hochenburgra.

Z Vídně, 5. října. Z parlamentu byl odveden útočník na ministra práv dra. Hochenburgera v průvodu čtyř policejních strážníků do budovy zemského soudu. Parlament byl policií obklíčen a do vnitřku vpouštěny byly jen osoby, které se legitimovaly, že jsou buď poslanci, žurnalisty anebo osobami, které jsou v parlamentě zaměstnány.

Z Vídně, 5. října. Útočník jmenuje se ve skutečnosti Něguš Vavrak. Je 26 let stár, krejčí, rodem ze Šibeníku v Dalmacii. Přišel teprve před třemi dny do Vídně. V revolveru měl nabito pět ran, které všechny vypálil. Kdyby hr. Stürgkh nebyl stál, byl by najisto mrtev. Když zavzněly výstřely, obrátil se hr. Stürgkh rychle a tak ušel smrti. Za ním vryly se tři projektily do ministerské lavice. Jeden sebral s koberce posl. Lisý.

Parlamentní budova byla hned po atentátu na poplašný signál (je to takové zařízení, že stisknutím elektrického zvonce na presidiálním stolci vyburcováni jsou všichni vrátní a ti hned všechny brány uzavřou) uzavřena, tak že nikdo nevpuštěn dovnitř a nikdo ven. Útočník prohlásil policejnímu presidentovi Brzesowskému, jenž byl telefonicky do parlamentu povolán, že byl rozechvěn drakonickými rozsudky, které byly vyneseny nad výtržníky vídeňskými ze dne 17. t. m. a že se odhodlal za to pomstíti se na hlavním vinníku ministru práv dru. Hochenburgrovi. Jenom toho že chtěl zostřeliti a nikoho jiného. Spoluvinníků nemá prý žádných. Dvě dámy při střelbě na galerii omdlely. Jinak nevznikla žádná panika. Schůze nebyla ukončena, nýbrž byla jenom přerušena. Atentát stal se o 1 hod. 10 min.

O 2. hod. 15 min. schůze opět zahájena za velkého rozruchu.

Předseda dr. Sylvestr pravil, že v hlubokém pohnutí, způsobeném atentátem, vyslovuje politování nad událostmi, kterých byla sněmovna svědkem a že stanou se všechna opatření, aby se pro podruhé, pokud možno, takovým atentátům zabránilo. Velký pokřik u německých radikálů na posl. Pennerstorfera: „Ten musí ven z presidial“ (Dlouhotrvající bouře.) Předseda schůzi přerušil a svolal zase konferenci předsedů klubů, ve které činěny prudké útoky na sociální demokraty. Dr. Adler obviňován, že měl dnes ve sněmovně řeč vyzývavou a že sociální demokraty vyzýval vůbec k násilnostem. O 3. hod. schůze opětně zahájena. Když posl. dr. Adler jal se pokračovat ve své řeči, nastal veliký hluk. Schůze trvá dále.

Z Vídně, 5. října. Když byla schůze podruhé obnovena a dr. Adler domluvil, povstal za ohromného rozruchu bar. Gautsch a udělil důtku dru. Sylvestrovi, že nedovedl nic jiného říci tam, kde jde o zločin, nežli slovo příhoda. „Nikdo nebude ode mne žádati, pravil ministerský předseda, abych mluvil dnes o drahotě“. Na to se obrátil prudce k sociálním demokratům a pravil: „To, co se dnes stalo v zasedací síni,“ děje se důsledně v „Arbeitzeitungujiž po několik dní! Včera pak pronesl posl. dr. Adler ve Favoritech řeč, po které lidé se ptali, proč bychom se nepomstili za drakonické rozsudky nad vídeňskými výtržníky? Tak včera dr. Adler, dnes pak jsme viděli jeho slova proměněná ve skutky. Celá veřejnost nechť je přesvědčena, že vláda neustoupí ani na píď, že vykoná svoji povinnost a že jednati bude, jak stanoví zákon a právo, zvláště pak, že dnešní atentát nezatlačí ji ani na vteřinu od její vytknuté linie. (Dlouhotrvající demonstrační potlesk pro bar. Gautsche a proti sociálním demokratům. Pokřik u sociálních demokratů: „Ať čte bar. Gautsch řeč Adlerovu dále!“)

Mezi českými poslanci se pravilo: „To je všecko hezké, že bar. Gautsch jest energickým proti sociálním demokratům v hájení zákona a práva, že však musí býti také energickým, pokud jde o hájení práv proti Němcům!“