Přeskočit na obsah

Národní listy/1867/146/Zprávy domácí

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Zprávy domácí
Autor: neuveden
Krátký popis: Zprávy o schránce na korunovační klenoty, chystaných oslavách jejich převozu z Vídně do Prahy a jiné zprávy z domova
Zdroj: Národní listy, ročník VII, číslo 146. S. 2. Dostupné online.
Vydáno: 27. srpna 1867
Licence: PD anon 70

Skříň na české klenoty korunovační. Insignie a korunovační klenoty království českého, jakož jsou: svatováclavská koruna, žezlo, říšské jablko, prsten a meč sv. Václava (kterýmž král po vykonaném korunování pasuje muže o vlast zasloužilé na rytíře sv. Václava) a k tomu dále náležející královský plášť, štola, střevíce a punčochy, kteréž vše chová se ve zvláštním sklepení v kapli Sv.-Václavské na hradě pražském pod sedmi klíči, jež tolikéž předních hodnostů zemských střeží, nebyly až do loňského roku, kdy před Prusy do Vídně odveženy byly, chovány ve schránce jim přiměřené. Na chatrném dubovém stolku stála prostá skřínka, jíž scházela jedna noha — a to byla schránka na klenoty korunovační. Oboje, stůl i skřínka, byly již sešlé a vetché; pocházelyť s doby Leopolda II. z r. 1791. Skřínka měla uvnitř dvoje oddělení a byla veskrz červeným aksamitem a úzounkými portami ozdobena. V hořejším oddělení byl v aksamitu vynechán a koží potažen čtverhran, na kterém koruna spočívala. Leč vše to již vetché a dílem roztrhané nesrovnávalo se s úctou, jakouž národ český chová k posvátným symbolům království českého, a protož známým usnešením sněmu uloženo výboru zemskému, aby postaral se o bezpečné i důstojné uložení koruny a klenotů korunovačních. Po delších, ovšem nezbytných přípravách a prácech dokonává se právě nová důstojná skříň klenotní. Od nynějška uzavřeny budou koruna česká a klenoty korunovační nejprvé v pevnou skříň železnou, jakouž zdejší c. k. dvorní zámečník p. G. F. Janoušek právě dohotovil. Skříň ta jest tři stopy široká, 2 stopy vysoká a 11 palcův hluboká, ze silného železného plechu důkladně a nedobytně spracovaná. Uvnitř bude skříň tato zeleným aksamitem a zlatými okrasami vyzdobena. Opatřena jest sedmero rozličnými zámky, tak že skříň pouze upotřebením veškerých různých sedmi klíčův otevřena býti může. Každý z klíčův těch jest z ocele velmi vkusně, avšak i pevně spracován a rukojeť jeho na jedné straně stříbrným lvíčkem ve vkusném, zlatými hvězdicemi vroubeném štítku z červeného emailu, na druhé pak stříbrnou, ovšem u každého klíče jinou číslicí taktéž v štítku z červeného emailu okrášlen. Každý klíč chován bude ve skvostném pouzdře.

Skříň tato železná složí se do velké, pět střevícův vysoké schránky dubové v podobě podlouhlého čtverce. Dubová tato schránka jest zbudována na spůsob chrámku o čtyrech vížkách a střeše, spočívá na šesti podnožích, vypodobňujících ležící české lvy, a vyzdobena jest od římsy střechové až k podstavcům řezbou velmi bohatou. Průčelí schránky této rozděleno jest na tři pole; prostřední chová obraz sv. Václava ve zlatě na půdě červené, na postranném levém poli jest anděl se staročeským, na pravé anděl s novějším znakem zemským, oba ve zlatě v poli modrém. Z postranních stěn budovy ve slohu gothickém vyvedené, ozdobena jest levá obrazem Karla IV., jenž nynější korunu spůsobil a sv. Václavu ji věnoval, a Vratislavem II., prvním to králem českým; oba obrazy jsou zlatem na půdě červené malovány. V průčelí střechy nad obrazem sv. Václava jest bůh otec koruně české žehnající (zlatý obraz v poli modrém), jemuž po stranách jsou symboly ostražitosti a bdělosti sokol a sova.

Nad stříškou postavena hvězdice; jí po straně sokolíci spočívají. Celá skříň jest zdobena v pestrých barvách tak zvaným emailem a nielem; taktéž střecha jest emailovaná. Plány a výkresy ku skříni té shotovil stavitel p. Kraner, jenž jak známo řídí stavbu chrámu svatovítského. Obrazy na skříni shotovil velmi zdařile chvalně známý malíř historický Petr Maixner, kdežto práce řezbářskou na skříni taktéž vkusně provedl zdejší řezbář p. Josef Heidelberg. Celá skříň spočívati bude na stole silném shotoveném taktéž v slohu gotickém. Z dílny p. G. F. Janouška pocházejí i nově shotovené zcela železné dvéře vedoucí z kaple svatováclavské do sklepení, kdež klenoty se uschovávají. Též dvéře tyto opatřeny jsou sedmi různými zámky, k nimž svrchu uvedených sedmero klíčů náleží. Zevnější strana dvéří rozdělena jest šikmo na množství polí vykrášlených zemskými znaky Čech a Moravy.

Slavnosti korunní po venkově. O slavnostech těchto došly nás tyto nové zprávy: Z Příbrami: K důstojnému oslavení návratu královských korunních klenotův českých vydal zdejší komitét následující program slavnostní: Po znamení, jakéž s vrchu sv. Václava ranami z hmoždířů večer dne 28. t. m. dáno bude, počne od radnice hudební průvod, v němž „Sokolové“ s rozžatými lampiony a zpěvácký spolek „Lumír“ se súčastní. Průvod, prošed město, odebéře se na vrch Dubnovský, zapálí zde velký a dlouhotrvající oheň, zvěstující do dálky, že i obyvatelé horního města Příbrami váží se drahých klenotů korunních. Kdy „Lumír“ a hudba několik slavnostních sborů přednese, nastoupí průvod do města návrat, mezi čímž vrch řečený vzplane v světle bengálském. Dne 29. pak o 10. hod. ranní sloužena bude v chrámě slavná mše, při níž „Lumír“ církevní skladby přednese a jíž mimo spolky dle slibu též sbor ostrostřelecký přítomen bude. — V sousedních obcích, zejmena na Březových Horách, V Dušníkách a ve Lhotě zasvěcen bude též památný tento den přiměřenou slavností.

Ze Žebráka. Na den slavný přivežení skvostů korunovačních do milé Prahy odešle naše město deputaci do Prahy, večer pak dne 28. srpna budou plápolati velké ohně na nejvyšších horách po celou noc.

Ze Smidar. Na počest a oslavu vracejících se do Čech královských klenotů korunovačních povede náš veledůst. farář p. P. Frant. Fiala slavný průvod k soše sv. Václava. V průvodu súčastní se též pořádky a zpěvácký spolek s prapory svými. Večer uspořádán bude průvod s pochodněmi, pak zastaveníčko před městskou radnicí, kdež hudba a zpěvácký spolek přiměřené sbory přednesou. Ohňostrojem na blízkém návrší a výstřely z hmoždířů ukončí se večer slavnost.

Liberecká Beseda uspořádá k oslavení vracejících se korunních insignií do Čech ve středu 28. t. m. večer výlet na Ještěd, kde ohněm na vrcholích kopců osvědčí, že až na šedé temeno starého Ještědu sahá vlastenecké vědomí o někdejší slávě a o lesku koruny české.

K slavnostem korunním. V umělecké besedě sestoupil se zvláštní výbor, který na sebe vzal péči o obstarání bytů venkovským hostem, kteří se súčastní slavnosti tohoto téhodne. Jest doufati, že se známá pohostinnost Pražanů jako vždy dosud při podobných příležitostech skvěle osvědčí. Kdo by tedy měl byt nějaký, který by propůjčiti chtěl hostem venkovským, nechť se přihlásí v místnostech Besedy U. (v michalské ulici) dnes a zejtra od 9—12 hod. r. a od 2—5 odpol., kde vždy některý z výborů přítomen bude. Ve středu budou místnosti „besedy“ všem členům a hostem otevřeny.

Ze sborův městských. Ostrostřelecký sbor zdejší vypraví do Vídně 12 členův svých, aby co čestná stráž provázeli korunovační klenoty české z Vídně do Prahy.

K amnestii. Bývalý redaktor „Politiky“ p. Václav Nedoma, rozsudkem c. k. zemského co trestního soudu ze dne 6. května t. r. od obžaloby pro zločin uražení Veličenstva z nedostatků důkazů sice propuštěn, za to ale pro přečin zanedbání povinné péče k vězení dvouměsíčnímu, k náhradě nákladů soudního řízení, jakož i k ztrátě 150 zl. z kauce odsouzen, odvolal se z rozsudku tohoto k  c. k. vrchnímu zemskému soudu, kterýž ho pro zločin uražení Veličenstva k tříměsíčnímu žaláři, k náhradě nákladu soudního řízení a k ztrátě 300 zl. z kauce odsoudil. K dalšímu jeho dovolání se vyjádřil se nejv. soudní dvůr, že vyšetřování ve věci té proti němu vedené pokládáno býti musí za neukončené a že tudíž dle nejvyšší amnestie ze dne 4. června 1867 a moci úřadní zastaveno býti má. Nález c. k. vrchního soudu zemského jest zrušen.

Generalmajor Trentinaglia vrátil se včera již s pevnosti terezinské, kdež ze sdělených již příčin 8 dní meškal a odebírá se bezprodlení do Temešváru, kamž přesazen jest, aniž by jak jinak spůsob jest čekal na příchod nového brigádníka zdejšího bar. Procházky.

Velkokněžny ruské Helena a Marie odebeřou se dne 27. t. m. z Karlových Varů. Velkokněžna Helena odebeře se přes Frankfurt do Paříže, kdežto velkokněžna Marie odcestuje přes Mnichov do Švýcar. S oběma dámami opustí větší část ruské aristokracie Karlové Vary.

Místodržitel v království českém p. baron Kellersperg vrátil se předevčírem večer z Vídně opět do Prahy. Několikadenní cesta jeho měla jen účel úřadní a jest tudíž nevyvrácena, pravdiva ba stvrzena dřívější zpráva naše, že bylo nařízeno zdejšímu místodržiteli, aby nastoupení dovolené své poodložil na nějaký čas.

Odhalení pomníku Josefu Vlastimilovi Kamarýtovi děje se v Táboře tímto spůsobem slavným: Slavnost počne v sobotu dne 31. srpna uvítáním hostí v přespolních místnostech měšťanské besedy, načež večer v 7 hodin odbývati se bude slavnostní představení v městském divadle. V neděli dne 1. září předsevzato bude vysvěcení na hřbitově táborském; průvod vyjde o 9. hodině ráno z děkanského chrámu Páně a ubírati se bude na hřbitov, kdež po slavnostním kázání vysvěcen bude pomník, načež odbývány budou služby boží. Po skončených službách božích uspořádán bude společný oběd v místnostech měšťanské besedy a v zahradě na „Převrátilce.“ Odpůldne o 4. hodině uspořádá zpěvácký spolek táborský v městském divadle koncert. Slavnost ukončí se plesem v sále městské střelnice, při němž zařízena jest loterie.

Ze zemské polytechniky. Nově přistupující řádní posluchači mají přihlásiti se dne 26. a 27. září u rektora ústavu, načež dnem 1. října počnou zkoušky přijímací. Přijímání a imatrikulace řádných posluchačův, kteří na některé znovuzřízené polytechnice v Rakousku již studovali aneb vysvědčeními o dospělosti z některého vyššího gymnasia neb některé vyšší realní školy opatřeni jsou, jakož i přijímání posluchačův mimořádných ustanoveno jest na 7. října. Zápis posluchačův na zdejší polytechnice již imatrikulovaných, do jednotlivých oddělení odborních, odbývati se bude od 5. do 10. října, načež veškeré přednášky v druhém témdni říjnu započnou.

Na pomník Zvonařův přispěl slavný zpěvácký spolek „Zvonař“ v Dobříši 15. zl. r. m., za který nejvřelejší díky vzdává výbor pro zbudování téhož pomníku. Bylo by věru záhodno aby i ostatní zpěváčtí spolkové něčím na toto dílo vlastenecké přispěli.

Z české hedbávnické jednoty. C. k. ministerium obchodu povolilo českému hedbávnickému spolku v Praze 5 kusů státních medailií a mimo to 30 kusů dukátů, aby jimi odměněni byli pěstovatelé hedbáví v Čechách. Státní medaille ty určeny jsou za odměny pro morušové sazenice, zámotky, vajíčka, surové hedbáví a smotací nářadí, kdežto oněch 30 kusů dukátů od posuzovacího sboru výstavního v 5 státních premiích na ony vystavitele rozdáno bude, kteří vůbec nejvýbornějšími pracemi vykázati se mohou. Též slavná c. kr. hospodářská vlastenecká společnost věnovala na odměny hedbávnictví jednu velkou a čtyry malé stříbrné medaille. Nadějeme se, že výstava takovými hojnými odměnami nadaná, od našich pěstovatelů jak moruší, tak bourcův četně obeslána bude. Přihlášky se přijímají v kanceláři hedbávnické jednoty až do 15. září 1867.

Odhalení pomníku. Včera po 9. hodině dopoledne odhalen byl pomník, jejž dělostřelecký pluk gardy pruské svému podplukovníkovi p. Měsíčkovi z Výškova, včera rok na choleru zde zemřelému, na bývalém dělostřeleckém hřbitově za bránou Strahovskou postavil. Pomník záleží z velké desky a červeného mramoru, v jejížto středě nachází se pozlacený znak zemřelého s německým podpisem: „Král. pruskému podplukovníkovi a veliteli oddělení v polním dělostřeleckém pluku gardy Leopoldu Měsíčkovi z Výškova, nar. 4. února 1821, zemřel v Praze 26. srpna 1866.“ Celý pomník byl okrášlen četnými věnci, věnovanými od pozůstalé rodiny zemřelého, od deputace jeho pluku, jakož i od mužstva c. k. zdravotního sboru. Mimo deputace pruského dělostřeleckého pluku gardy, z podplukovníka a dvou podřízených důstojníků záležející, odhalení přítomna byla též rodina zemřelého, vdova totiž a čtvero dítek, z nichž jeden syn jest poddůstojníkem v tomtéž pluku co otec, druhý chovancem prus. voj. akad. Obsádka pražská zastoupena byla c. k. místním podplukovníkem p. Saurem, velitelem c. k. nemocnice pluk. Rozberským a četnými jinými důstojníky, jenž jako pruští vesměs v plné parádě se dostavili. Důstojníci pruští měli vysoké bílé koňské ohony na přílbicích pozlacených. Když později přibylý pastor evang. německé církve p. Martius na hřbitov se dostavil, zahrál hudební sbor. 10. c. k. dělostřeleckého pluku chorál církevní, načež p. pastor po vlastním odhalení pomníku v delší řeči vytknul vlastnosti zemřelého. Slavnosti navzdor trvalému deštivému počasí přítomny byly tisíce lidí, již hřbitov i blízké hradby přeplňovali.

Požár vzniknul včera dopoledne ve sklepě domu č. 175—1 ve Zlaté ulici, spůsoben bez pochyby vhozeným tam z ulice neuhaslým doutníkem. V čas spozorován byl a v brzku udušen, takže škoda jest pranepatrna.

Ruský svátek vu vojště císařském. Že připadá dnes v církvi ruské zasvěcený svátek „Nanebevzetí panny Marie,“ dostalo se zde ležícímu pěšímu pluku arciv. Karla Salvatora č. 77 včerejším rozkazem té výhody, že na dnešní dne mužstvo jeho, z převelké části z Rusínův záležející, svobodno jest cvičení i služby všeliké. Že prázdniny ty též nerusínskému mužstvu v pluku vhod jsou, netřeba dokládati, jest to po čtyrech měsících první den oddechu od namahavých cvičení.

Velký vojenský tábor zřízen bude na počátku příštího měsíce severně od Kbel pro obsádku Prahy a pro posádky z jižních Čech. Odtud vytáhne pak vojsko, stále větší cvičení konajíc dle tajného dosud plánu po několik dní dále, až setká se s obsádkami pevností Terezína, Kralové Hradce a Josefova, načež teprv započnou velká cvičení veškerého v Čechách ležícího vojska.

Vlak sjel z kolejí. Na trati mezi Libšicemi a Roztoky sjel předevčírem parostroj nákladního vlaku č. 60 s kolejí; však nehoda nestala se žádná.

Zpěvácký spolek „Lukeš“ na Smíchově odbývá dnes o 1/28. hodině večer zkoušku. Žádají se p. t. páni činní údové, by k vyřízení předmětů důležitých jistě dostavili se ke zkoušce.

Valná schůze měšťanské besedy karlínské. Karlínská beseda měšťanská odbývala v neděli dopoledne mimořádné valné shromáždění, v němž se rozhodnouti mělo, jakým spůsobem beseda místností spolkových pro budoucnost pojistit si má. Starosta p. Židlický zahájil schůzi i vysvětlil příčinu, pro kterou svolána byla. Na to jednatel spolku p. Skokánek přednesl a odůvodnil návrh výboru v delší řeči, z níž vyjímáme co následuje: Roku 1864 splnomocnil výbor besedy tehdejšího předsedu p. Steffka, by vyjednával s řádem křížovnickým za pronajmutí místností v domě „u červené hvězdy“ a p. Steffek skutečně tak učinil a po schválení výminek výborem smlouvu uzavřel a podepsal. Od té doby byla beseda oprávněným nájemníkem i požívala neobmezená veškerých práv ve smlouvě vyhražených. Jak z protokolů p. Steffkem podepsaných a dle vlastních vyjádření jeho veřejně a před svědky daných vysvítá, byl si toho p. Steffek úplně vědom, že neuzavíral smlouvu pro sebe co soukromník, ale pro besedu co předseda její — leč p. Steffek předsedou více není a od té doby náhledy své zcela změnil, neboť letos postoupil práva smlouvy na dosavadního hostinského besedy, nedbaje dřívějšího jednání svého. Právě následkem uzavření nájemné smlouvy jmenované byla mu od besedy tehdáž adresa díků podána, kterouž přijmul s doložením, že činili pouze svoji povinnost co předseda a že povždy o blaho spolku pečovati bude, jak ale nyní o dobro besedy se staral a jednal-li pouze co rytíř aneb co muž, o tom každý rozhodnouti může —. Výbor besedy hájil ovšem práv spolku, leč vedle toho pomýšlel na to, by pro besedu potřebných místností co možná trvale pojistil a protož usnesl se, že navrhne, by si beseda vlastní budovu zaopatřila. Sbírky, kteréž za tím účelem mezi občanstvem karlínským zavedeny byly, těšily se hojnému účastenství, takže v krátkém čase okolo 20 000 zl. r. č. se sešlo, nepočítaje v to mimo jiné značný příspěvek, kterýž s jistotou od záložny občanské očekávati se mohl. Tento výsledek přesvědčil výbor o tom, že beseda může dům zakoupiti aneb vystavěti. Dříve však, nežli záležitost tato ve valném shromáždění rozhodnouti se měla, pokusil se starosta p. Židlický s právním zástupcem p. drem Rubeliem i vyjednávali s řádem křižovnickým, čímž docílili, že řád křižovnický se uvázal dosavadní besední a hostinské místnosti po uplynutí nynější nájemné smlouvy za dřívější nájemné na dalších šest let pronajmouti. Jelikož tímto spůsobem beseda přiměřených místností pojistit si může, aniž by při nynějších trudných poměrech obětí od členů svých požadovati musela, směnil výbor prvotní usnesení své i navrhuje, aby beseda na základě písemního vyjádření důst. řádu křižovnického dosavadní místnosti opět pronajmula. Námitky proti zamýšlenému nájmu činěné vyvrátil starosta a když pak ještě pp. Brože, Muzika a Bursík návrh výboru podporovali, přijalo jej valné shromáždění skoro jednohlasně. Po té poděkovalo shromáždění starostovi, právnímu zástupci a celému výboru za statečné hájení zájmů spolku a když pak ještě o některých méně důležitých věcech se rozhodlo skončeno jest zasedání.