Národní listy/1867/146/Výtržnosti hořovické

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Výtržnosti hořovické.
Autor: Neznámý
Zdroj: Národní listy, ročník VII, číslo 146. S. 3. Dostupné online.
Vydáno: 27. srpna 1867
Licence: PD anon 70

Jak známo, udály se loni na počátku března v Hořovicích výtržnosti, při kterých také měšťan Kukla nevinně o život přišel. Původcové výtržností oněch stáli včera před soudem tří soudců, kterému předsedal rada Neumann.

Obžalováni jsou Antonín a Josefa Konrádovi, Vojtěch Humel a Josef Henrich.

Státní zástupce p. Braun přednesl obžalobu následujícího obsahu: dne 8. února lonského roku vyhrožoval V. Huml, nádeník v Hořovicích židovskému obchodníku Vilému Glaserovi, že „zejtra to s ním špatně dopadne.“ Dne 1. března večer vskutku shromáždil se před okny bytu Glaserova zástup lidí, jenž s velikým povykem jal se vyhrožovati, spílati a kamením do oken házeti. Dominik Kobylka křičel: „Řežte ty lumpy židy“. Glaser rychle uzavřel byt svůj a skryl se v pokoji svém, kde hořela petrolejová lampa. Při krupobití kamenů, které na okna a okenice padalo, vletěl jeden kámen do pokoje a rozbil lampu, takže petrolej po stole se rozlil a vzňal. Mezitím co Glaser udušováním vzňatého oleje zaměstnán byl, nakoukl Josef Konrad, jenž mezi výtržníky se nacházel, rozbitým oknem do vnitř pokoje a vida co se tam děje, volal na ostatní „Pojďte, pojďte!“ a chutě vlezl oknem do pokoje, kam za ním ještě jiní se vedrali a obydlí Glaserovo pustošit a drancovat začali. Přivolané na to k pomoci vojsko vlezlo také oknem do bytu Glaserova a zatknulo tam zmíněného Konráda, jejž pak přes město vedlo. Při té příležitosti zástupy lidu, jež se byly shlukly, povykovaly velice a hleděly zatknutého osvobodit, který neustále křičel: „Lidičky! pojďte mi na pomoc a nenechávejte mě zavřít.“ Matka Konrádova dělala při tom veliký hluk a namáhala se všemožně, aby syna svého z rukou vojáků vydrala. Fr. Veselý, tovaryš krejčovský křičel při tom na lidi, aby se bránili a aby se vojákům nedali, že je jich bez toho málo. Lid následkem tohoto popuzování se vždy více rozněcoval a jal se házeti na vojsko kamením a dorážeti na ně. Když pak jeden z vojáků byl kamenem uhozen, rozlítili se dva z vojáků tak, že vystřelili z ručnic, kterýmiž výstřely byla matka Konradova poraněna a poklidný měšťan hostinský Kukla zastřelen. Škoda výtržnostmi způsobená u Glasera obnáší 52 zl. Následkem zařízeného později vyšetřování dány jsou výše jmenované osoby do obžaloby. —

Po skončeném průvodním řízení navrhl státní zástupce, aby Huml byl uznán za vinna zločinem veřejného násilí a přečinem shluknutí a aby odsouzen byl k těžkému žaláři na dobu 8 měsíců, A. Konrád pro tutéž vinu na 7 měsíců, Josefa Konradova na 2 měsíce vězení. Při ostatních obžalovaných navrhl státní zástupce, aby byli z obžaloby propuštěni, poněvadž se při přelíčení dosti právních důvodů proti nim nenašlo. Soud uznal takto za právo: V. Huml, Josefa Konrádova a A. Konrád jsou vinni zločinem veřejného násilí a přečinem shluknutí a odsuzují se první k těžkému žaláři na 7 měsíců, druhá k žaláři na 4 měsíce, s dvěma posty měsíčně a třetí na 6 měsíců těžkého žaláře. J. Henrich a A. Kobylka se z obžaloby pro nedostatek právních důvodů propouštějí. Odsouzení přijali trest, ale žádali aby ho mohli až po Havle nastoupiti. —