Nápověda:Technika blokování

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny

Tato stránka je určena jako pomoc správcům v technických otázkách blokování. Pravidla blokování uživatelů se nacházejí na stránce Wikizdroje:Blokování.

Pomocí formuláře, který se objeví po stisknutí tlačítka blokovat uživatele (viz: MediaWiki:Blockiptext), můžete zabránit editacím Wikipedie z některé IP adresy či registrovanému uživateli. Takové opatření smí být používáno jen v souladu s pravidly blokování.

Při blokování uživatele dodržujte i následující body:

  • Přesvědčte se, že blokujete skutečně uživatele resp. IP adresu, který/á má být zablokován/a [1]
  • V políčku „Důvod“ lze vybrat jeden z předdefinovaných důvodů
  • Nehodí-li se předdefinovaný důvod, vyplňte políčko „Jiný či další důvod“ podrobným zdůvodněním blokování (například ocitujte, které stránky uživatel poškozoval). Uvědomte si, že tento důvod bude zobrazen zablokovanému uživateli ve chvíli, kdy se pokusí editovat. V políčku můžete používat šablony a další wikisyntaxi.
  • Při blokování otevřených proxy serverů (viz w:Wikipedie:Žádné open proxy) vložte do zdůvodnění šablonu   {{blocked open proxy}} (k jejich zjištění ap. viz i Wikizdroje:Blokování#Proxy)
  • Odblokovávat můžete na seznamu zablokovaných uživatelů.
  • Všechna blokování i odblokování jsou zaznamenána v Knize zablokování.
  • Trvání bloku můžete vybrat z nabídky, případně zvolte „jiný“ a zadejte čas ve formátu GNU, např. „1 hour“, „2 days“, „next Wednesday“, „3 weeks“, „1 January 2007“, případně „indefinite“ či „infinite“ pro trvalé blokování (do odvolání).
  • Doporučuje se oznámit blokování a důvody i na diskusní stránce uživatele, v závažných případech i na stránce Ochranná opatření
  • Informace o blokování celé skupiny IP adres naleznete na meta:Range blocks, pomoc při výpočtu rozsahu i na range block calculator.
  • Do formuláře nezapisujte předponu „Uživatel:“, ta bude přidána automaticky.
  • Pokud budete po stisknutí tlačítka „Zablokovat“ vráceni zpět na tento formulář, nebylo blokování úspěšné, zkontrolujte vyplněné hodnoty a zkuste to znovu.

Určení rozsahu skupiny IP[editovat]

Při blokování celých skupin je nutno přistupovat k takovému blokování s maximální péčí a pouze v nouzové situaci, protože může dojít k nezamýšlenému zablokování velkého počtu uživatelů. Příklady pro důsledky různých záznamů (prvních pět rozsahů je typických pro rozsahy adres providerů, poslední dva spíše pro firemní rozsahy)[2]:

záznam blokuje rozsah počet IP adres
80.128.0.0/16 80.128.0.0 až 80.128.255.255 256 * 256 = 65.536
80.128.128.0/17 80.128.128.0 až 80.128.255.255 128 * 256 = 32.768
80.128.0.0/18 80.128.0.0 až 80.128.64.255 64 * 256 = 16.384
80.128.96.0/19 80.128.96.0 až 80.128.127.255 32 * 256 = 8.192
80.128.96.0/20 80.128.96.0 až 80.128.111.255 16 * 256 = 4.096
... ... ...
77.22.31.0/24 77.22.31.0 až 77.22.31.255 256
77.22.31.40/29 77.22.31.40 až 77.22.31.47 8

Je-li nutno zablokovat dvě či více IP adres ne jednotlivě ale pomocí zablokování celého rozsahu, můžeme správný (tzn. i minimálně nutný) zápis rozsahu zjistit buď pomocí kalkulátoru nebo následujícím způsobem:

Každá IP adresa se skládá ze čtyř částí, tzv. oktetů, kdy zajímavý je zejména třetí oktet, tedy např.

10.10.10.10

Rozsah má vždy velikost mocniny dvou, tedy 1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128 nebo 256, nejmenší oktet rozsahu je pak násobkem velikosti rozsahu (nebo 0). Chceme-li blokovat následující adresy

  • 84.146.223.208,
  • 84.146.218.233 a
  • 84.146.197.121

tak zjistíme, že onen třetí oktet se rozlišuje o číslo 27 (rozsah mezi 197 až 223) a že nejbližší větší druhou mocninou je tedy číslo 32 a číslo 192 je pak nejbližším nižším násobkem čísla 32; rozsah těchto tří IP adres tedy leží u 192 plus 31 (do 223), zápis by tedy s největší pravděpodobností zněl

84.146.192/19

Podívejte se také na[editovat]

Poznámky[editovat]

  1. Důsledky mohou být závažné až nepříjemné, viz např. [1]
  2. Podle w:de:Benutzer:Seewolf/Adressbereiche