Musíme být jednotni!

Údaje o textu
Titulek:	Musíme být jednotni!
Autor:	Emil Hácha
Zdroj:	Národní listy, roč. 79, č. 11. str. 1 Národní knihovna České republiky
Vydáno:	03. 04. 1939
Licence:	PD old 70
Související články ve Wikipedii: Národní souručenství

Státní president dr. Emil Hácha učinil v neděli ve 12.30 hod. rozhlasem tento projev, kterým bylo uvedeno provolání výboru Národního souručenství k českému lidu.

Drazí čeští občané,

výbor Národního souručenství, jejž jsem pověřil úkolem, aby provedl politické soustředění celého našeho národa, obrací se dnes na Vás provoláním, v němž Vás vyzývá, abyste si dobře uvědomili současnou skutečnost, která je mezníkem v našich národních dějinách a abyste zanechali všeho, co nás rozděluje a seskupili se v dobrovolné kázni k zajištění svébytnosti českého národa. Neboť rozštěpení národa ve strany a směry vedlo by nutně k vnitřním bojům, které by nám nemohly přinésti nic jiného, než těžké a neodvratné národní škody a na konec záhubu národa. Kdyby někdo překážel sjednocení národa do jediného šiku, dopouštěl by se neodpustitelného hříchu na svém národě, a kdyby někteří dali se zlákati nadějí, že nadešla jejich chvíle, v níž podle některých špatných příkladů z naší minulosti budou moci pro sebe kořistiti, páchali by tím na svém národě vražedný zločin.

Žijící generace zažila vzestup německého národa z velkého pokoření k nesmírné moci. Tohoto bezpříkladného vzestupu mohl i velký německý národ dosáhnout jenom svým vnitřním sjednocením. Náš malý národ nemůže mít tak velkých cílů, nám může jít jenom o to, abychom zachovali své národní bytí. Ale i tohoto cíle můžeme dosáhnout — řídíce se vzorem národa německého — toliko svým vnitřním sjednocením.

Dnešní provolání výboru Národního souručenství vyloží Vám, na jakých základech bude budována naše národní, sociální, kulturní a hospodářská soustava. Národní pospolitost, křesťanská morálka a sociální spravedlnost mají být nosnými pilíři politického hnutí, jemuž mne moje povinnost k národu postavila v čelo a jehož dobudování považuji za největší úkol svého života.

Mluvím vědomě o svém životním úkolu, neboť jen v národní jednotě, prodchnuté sociálním a křesťanským duchem, vidím záruku, že náš národ nezahyne, že obnoví své tvůrčí síly a že pevně zakotví v kulturním společenství národů.

Péče o zachování našeho národního života vedla má poslední státně-politická rozhodnutí a tato péče vede mne, který jsem méně než kdokoliv jiný toužil po postavení hlavy státu, také k tomu, abych všecky své zbývající síly dal do služeb politického soustředění národa. Spoléhám při tom na Vás, na Váš zdravý rozum a na Vaše srdce.