Muni/2016/září/Noví ploštěnci mají jméno i po Brnu

Muni/2016/září
Byrokracie už peníze z EU tolik nezatěžuje	Noví ploštěnci mají jméno i po Brnu	Botanici objevili světově unikátní jinan

Údaje o textu
Titulek:	Noví ploštěnci mají jméno i po Brnu
Autor:	Masarykova univerzita, Ema Wiesnerová
Zdroj:	Muni : měsíčník Masarykovy univerzity, září 2016. S. 6. Dostupné online. ISSN 1801-0806
Vydáno:	19. září 2016
Licence:	CC BY 3.0

V africkém jezeře Tanganika žijí stovky různých druhů živočichů. Jsou tam i ryby z čeledi cichlid známé mezi akvaristy a s nimi i jejich parazité. Hned dva nové druhy parazitických červů – ploštěnců, kteří žijí pouze na cichlidách v Tanganice, popsala studentka parazitologie na přírodovědecké fakultě Nikol Kmentová spolu s kolegy z rakouské univerzity ve Štýrském Hradci.

Nové druhy parazitů infikují hlubinné ryby. Jde o 100. a 101. druh těchto červů, které vědci doposud popsali. Právě jejich četnost a absence výraznějších znaků, kterými by se od jiných druhů lišili, vedly doktorandku k netradičnímu výběru jejich pojmenování.

Jeden získal název Cichlidogyrus attenboroughi, a to na počest legendárního přírodovědce a dokumentaristy Davida Attenborougha. „Mám ho a jeho dokumenty ráda a byla to pro mě jasná volba. Uvažovali jsme o tom jménu už od začátku a jsem ráda, že zveřejnění popisu nového druhu vyšlo na rok, kdy slaví 90. narozeniny,“ uvedla Kmentová. Po Davidu Attenboroughovi je pojmenováno už několik živočichů a rostlin, tento je zatím nejdrobnější z nich.

Také jméno pro druhého parazita studentka zvolila netradiční. Jde o Cichlidogyrus brunnensis a je to pocta místu, kde sídlí Masarykova univerzita, díky níž byl vůbec objev možný.

„Zájem o parazity u mě odstartovala už v prvním ročníku přednáška docenta Milana Gelnara, který je skvělý řečník a dokáže o těchto živočiších mluvit neskutečně zajímavě. Na bakaláři jsem tedy pracovala na malárii u lidoopů a na magisterském stupni pak přešla právě na parazity ryb,“ popsala cestu k objevu Kmentová.

Dostala se ke svému současnému školiteli Maartenu Vanhovemu, který se dlouhodobě zabývá jezerem Tanganika, kam pravidelně jezdí. Kmentová se však k místu, odkud pochází její objev, dostala až letos v létě.

„Vzorky, které jsem zkoumala, pocházely z výpravy z roku 2013. Tehdy jsem neměla zkušenosti pro práci v terénu, a tak jsem zkoumala jen žábry ryb, které mi kolegové dovezli naložené v etanolu. Na 25 rybách jsem našla 809 žábrohlístů čtyř druhů,“ doplnila s tím, že kvůli popisu nových druhů musela i do muzea.

„V Belgii v Královském muzeu centrální Afriky mají rozsáhlou sbírku ryb a mezi nimi i dva druhy, které se kolegům nepodařilo chytit. Naštěstí mají víc exemplářů, takže mi dovolili vypitvat některé z nich. Parazité jsou na nich uchováni stejně jako ryba, takže se dají získat jejich vzorky. Jen se s nimi pracuje trochu hůř než s nezakonzervovanými rybami a parazity. Navíc nám není dovoleno pitvat rybu celou, ale jen její pravou polovinu,“ popsala Kmentová práci se vzorky starými 50 či 60 let.

Nakonec získala dostatek jedinců obou nových druhů, které změřila, popsala a zakreslila. Kromě morfologických a morfometrických odlišností hledala i rozdíly molekulární, porovnala vybrané části tří genů, které jsou pro každý druh ploštěnců charakteristické. Popisy zveřejnil specializovaný časopis Parasites & Vectors.

Zrychlená evoluce parazitů

Na doktorátu se chce zaměřit na ryby v jezeře Tanganika, ale na ty ekonomicky významné. „Chci se zabývat všemi parazity, kteří mohou způsobovat problémy těmto rybám či vzácně nakazit člověka. Zajímá mě hlavně evoluce parazitů a také společná evoluce hostitelských ryb a parazitů,“ přiblížila svou práci Kmentová.

Doplnila, že parazité se vyvíjejí evolučně rychleji než jejich hostitelé, protože jsou menší a mají vyšší mutační rychlost. Změny u parazitů se tak dají zachytit dříve a díky tomu by se mohly sledovat například populační trendy u jejich hostitelů.