Muni/2016/prosinec/Vědci zmapují ledovce ze vzduchu

Údaje o textu
Titulek:	Vědci zmapují ledovce ze vzduchu
Autor:	Masarykova univerzita, Ema Wiesnerová
Zdroj:	Muni : měsíčník Masarykovy univerzity, prosinec 2016. S. 1. Dostupné online. ISSN 1801-0806
Vydáno:	13. prosince 2016
Licence:	CC BY 3.0

Nové technické vybavení si letos bere s sebou do Antarktidy vědecká expedice Masarykovy univerzity. Na ostrově Jamese Rosse, kde má škola základnu, budou odborníci za pomoci bezpilotního systému mapovat ledovce, rozmrzající vrstvu permafrostu i výskyt rostlin.

Na konci roku zamíří na základnu J. G. Mendela sedmnáct lidí, většina z Muni. „Připojí se k nám také dva kolegové z Uni- verzity Karlovy, profesor rostlinné fyziologie z Košic a odborník na mechy z Turecka,“ uvedl vedoucí letošní expedice Daniel Nývlt a doplnil, že je o mezinárodní spolupráci a možnost pobytu na antarktické stanici stále větší zájem.

Zahraniční odborníci budou pomáhat především při výzkumu rostlinných společenstev na ostrově. „Doposud se naši odborníci věnovali sledování nižších rostlin a mikroorganismů na vybraných místech, v této sezóně by rádi zmapovali jejich prostorové rozšíření na odledněné části ostrova,“ řekl Nývlt.

Mimo jiné k tomu jsou vhodné bezpilotní systémy, které mohou díky zavěšené kameře či fotoaparátu pořídit snímky s dostatečně dobrým rozlišením, z nichž půjde rozšíření rostlin zjistit. Hlavní práci ale bude mít při mapování ledovců.

„Ze snímků a videonahrávek povrchu budeme vytvářet trojrozměrné modely. Chceme se soustředit především na ledovce a permafrost, tedy dlouhodobě zmrzlou půdu, a také na aktivní vrstvu, tedy svrchní část permafrostu, která v letním období rozmrzá,“ popsal zaměření výzkumu vedoucí expedice.

Členové expedice mají v plánu zmapovat bezpilotním zařízením asi deset kilometrů čtverečních včetn ě nepřístupných míst. Po delší době berou na ostrov také georadar, který pomůže se studiem mocnosti ledovců a rozmrzající části půdy. „Chceme rozšířit naše měření aktivní vrstvy permafrostu a začneme sledovat procesy, které ovlivňují její tání. Budeme studovat především rychlost tání sněhu a její vliv na prokazatelné změny povrchu ostrova,“ popsal Nývlt.

Zatímco do roku 2008 pozorovali na ostrově Jamese Rosse výrazné odtávání ledovců od té doby zaznamenávají spíš nárůst. Podobně také aktivní vrstva v posledních letech nerozmrzá do takové hloubky jako dřív. „Nevíme, jak se bude klima vyvíjet v budoucnu, ale dosud veškeré modely počítají s tím, že se v nejbližším století bude ostrov Jamese Rosse oteplovat a vysušovat,“ doplnil.