Muni/2016/listopad/Nejlepší pedagog: Nejvíc ukážete experimentem

Údaje o textu
Titulek:	Nejlepší pedagog: Nejvíc ukážete experimentem
Autor:	Masarykova univerzita, Ema Wiesnerová
Zdroj:	Muni : měsíčník Masarykovy univerzity, listopad 2016. S. 2. Dostupné online. ISSN 1801-0806
Vydáno:	14. listopadu 2016
Licence:	CC BY 3.0

Mikroekonomie je základem ekonomických věd a učí se už v prvním semestru. Rozhodně nepatří mezi jednoduché předměty a hodně studentů se jí bojí. Michal Kvasnička ji už řadu let na ekonomicko-správní fakultě vyučuje a díky svému přístupu obdržel letos Cenu rektora pro vynikající pedagogy.

„Jsem překvapený, že jsem ji získal, protože na univerzitě je velké množství kvalitních učitelů,“ uvedl Kvasnička, který vyhrál v konkurenci dalších nominovaných v kategorii ekonomie a informatiky. Samotná nominace ho příliš nepřekvapila, protože z předmětových anket ví, že studenti mají jeho kurz rádi, i když je pro mnohé těžký.

Právě předmětovou anketu považuje za jeden z nejdůležitějších zdrojů zpětné vazby, a než vznikla její aktuální podoba, dělal si podobné průzkumy sám. „Sleduji ji proto, abych věděl, jak výuku vylepšit, co třeba můžu já i cvičící dělat jinak,“ uvedl Kvasnička s tím, že aktuálně například řeší otázku hodnocení testů, protože studenti si dlouhodobě stěžují na systém odečítání bodů za špatné odpovědi.

Vyhovět většině studentů určitě není jednoduché, zvlášť ve chvíli, kdy je předmět každý rok určený pro téměř devět stovek lidí. „Na přednáškách se snažím každou věc vysvětlit tak, aby jí studenti skutečně rozuměli. Snažím se také, aby měli k dispozici příklady a data. Děláme proto experimenty, bohužel jich stíháme méně, než bych si přál. Důležitá jsou cvičení, kde mají studenti možnost látku s někým probrat,“ popsal svůj přístup Kvasnička.

„Ideální by pro mě bylo pořádně vysvětlit studentům látku a mít čas vyzkoušet si s nimi experiment, říct jim nějakou zajímavost či případovou studii a ukázat reálná data k danému tématu, ale náš semestr je na to příliš krátký. Standardní učebnice z USA jsou stavěné na 18 až 20 týdnů výuky a my jich máme třináct,“ povzdechl si pedagog.

Sám se k ekonomii dostal náhodou. „Už od základní školy jsem věděl, že budu programátor, a byl jsem už přijatý na techniku. Kvůli rodičům jsem si podal přihlášku také na ekonomicko-správní fakultu. Vůbec jsem se ale nepřipravoval, a když mě přijali, byl jsem tak překvapený, že jsem ke studiu nastoupil,“ popsal Kvasnička s úsměvem, jak se k ekonomii dostal. Už v prvním semestru ho obor zaujal, a to hlavně mikroekonomie, která je podle něj nejzajímavější.

Zájem u něj vyvolali především přednášející, kteří v začátcích fungování fakulty přicházeli ze Spojených států. „Z jejich hodin jsem si odnesl představu, že ekonomie je opravdu hodně zajímavá disciplína, a také nadšení pro to přednášet tak, aby studenti obor vnímali stejně jako já. Zaujal mě také systém výuky, při němž jsme psali průběžné testy a bodované domácí úkoly. Člověk se díky tomu celý semestr nenudil a na konci zjistil, že vše umí a učit se na zkoušku vlastně nemusí,“ uvedl Kvasnička s tím, že tyto prvky využívá i ve svých předmětech.

„Chceme, aby studenti chodili připravení. Během semestru máme čtyři průběžné testy a také bodujeme práci v seminářích a myslím si, že jim to prospívá a výrazně zvyšuje jejich průchodnost u zkoušky. Doufám, že i kvůli tomu, že se nesnaží látku ́našrotit ́ těsně před zkouškou, vidí, že je mikroekonomie opravdu zajímavá,“ řekl Kvasnička.

Učení Kvasničku vždycky bavilo. „Je to příležitost naučit tisíce lidí něco, co budou ještě za dvacet let používat.“