Moderní básníci francouzští/Sultán

Moderní básníci francouzští
Slečně (Musset)	Sultán	Sprosté víno

Údaje o textu
Titulek:	Sultán
Autor:	Gustave Nadaud
Zdroj:	Moderní básníci francouzští. Praha : Jos. R. Vilímek, vyd. okolo 1893. s. 366–367. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Překlad:	Jaroslav Vrchlický
Licence překlad:	PD old 70

Sultán, jenž v Cařihradu vládne,
jest uzavřen v serailu svém;
kdo vidí jej, do prachu padne,
před branou jeho stojí něm;
od chvíle, co den nítí zoru,
až tma kdy blankyt zastírá.
dívá se do vln na Bosporu —
a sultán nudou umírá.

Od Asie až do Afriky,
Evropy lem i s Asií,
i Dunaj jsou mu poplatníky,
z nich nosí perly na šíji;
má pašy, z nichž v svém každý kraji
vše věřící kol odírá,
a jiné, již lup schovávají —
a sultán nudou umírá.

Má dvořanů, jichž nelze sčísti,
má stráží s vlavým chocholem,
má ulemů co v lese listí,
vezírů much co nad polem,
dá pochlebníku ihned řády,
když dýmku v pouzdro zavírá,
řka: Svět je blažen z tvojí vlády! —
a sultán nudou umírá.

By bavily jej hrami svými,
křesťanských hereček má roj,
kejklíři často evropskými
dá vypálit si ohňostroj,
má milky — každá bez únavy,
svůj závoj před ním odstírá,
židovských bankéřů má davy —
a sultán nudou umírá.

S vyslanci jaká denně nouze,
jen pohleď jejich na tlumy!
Vše řeči mluví, tu ne pouze,
tu jedinou, jíž rozumí.
Od Piláta ku Kaifáši
o každého se opírá,
i s Anglií se dobře snáší —
a sultán nudou umírá.

Milenko! naše blaho věčí,
ty, prosté srdce, sotva víš,
co velikost je s takou péčí,
co starostí dá taká říš!
Však svěží pro nás pučí kvítí,
nám slunce mhou se probírá,
pojď, vzduch je čistý, sladké žití, —
ať sultán nudou umírá!