Moderní básníci francouzští/Smrt slunce

Moderní básníci francouzští
Do lodě!	Smrt slunce	Toulavý pes

Údaje o textu
Titulek:	Smrt slunce
Autor:	Edmond Haraucourt
Zdroj:	Moderní básníci francouzští. Praha : Jos. R. Vilímek, vyd. okolo 1893. s. 208. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Překlad:	Jaroslav Vrchlický
Licence překlad:	PD old 70

Je mrtvá země juž i Saturn s Uranem,
Mars, Pallas, Venuše i Merkur s Jupiterem;
vše mrtvo; v děsu jen cest nočních příšerném
hvězd děsná strašidla se nesou pustým šerem.

S bledostí popele se točí v zoufání,
vždy stále k slunci blíž v ospalém reji svítí;
to naděj nemajíc na zory zaplání,
juž zvolna v lůně svém, jak hasne oheň, cítí.

Ó hrůzo! po něm kol se rozlézá jak hmyz
dav moří, pralesů i živých, divných tvorů.
Juž nudná kvačí smrt, juž dodělává, viz!
A vichr uspává je v žalných nářků sboru.

Jsou slunce daleko! Jak z větrů čiší mráz!
A mroucí kolos ten se dívá v pohrdání
na planet chmurný vír, jichž oheň dávno zhas’,
jak krouží příšerně kol něho šedou plání.