Moderní básníci francouzští/Serenáda (Corbière)

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Serenáda
Autor: Tristan Corbière
Zdroj: Moderní básníci francouzští. Praha : Jos. R. Vilímek, vyd. okolo 1893. s. 127–128.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70
Překlad: Jaroslav Vrchlický
Licence překlad: PD old 70

Kdybych byl sokol, v jeden shon
bych sletěl k tobě na balkon;
býk, vyrazil bych dveře,
upír, tě vyssál v šeře,
  ó vyssál!

Žalářník, závoru bych sňal,
myš, malou díru udělal
a vonný kdybych vánek,
tvůj v snu bych zrosil spánek,
  ó zrosil!

A kdybych byl tvůj zpovědník,
až na dno bych tvé duše vnik’,
dal tobě za poslání,
co srdce mé ti schrání,
  ó schrání!

Vyzáblý kdybych apoštol,
tu řek’ bych: Ukoj srdce bol,
milenci lásky chleba,
dej polibků co třeba,
  ó dej mu!

A kdybych žebravý byl mnich,
o srdéčko tvé žebral bych
pro Otce, Syna, Matku,
tož církev, na památku
  bych žebral!

Madonnou kdybych v brokátu,
hodil bych v lásky záchvatu
jen grošík, úsměv snivý,
za zpěv svůj zádumčivý
  bych hodil!

Kdybych byl starý sakristan,
rozžal bych svíce ze všech stran,
kropáčem zhas’ jich záři,
večerním po žaltáři
  ó shasil!

A oběšenec kdybych byl,
věř, vše bych nebi oplatil
a svoji po oprátce
bych, kotvo lásky, v krátce
  vlez’ k tobě!

A ženou kdybych byl, tu svou
bych holubičkou důvěrnou
tě zvolil, nechť by v noci
u dveří našich soci
  se bili.

A dueňou, jež v noční čas
tvůj rozčesává zlatý vlas,
a tebou, v noční době,
věř, otevřel bych sobě,
  ach, otevřel!