Moderní básníci francouzští/Praděd

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Praděd
Autor: Paul Marrot
Zdroj: Moderní básníci francouzští. Praha : Jos. R. Vilímek, vyd. okolo 1893. S. 315.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70
Překlad: Jaroslav Vrchlický
Licence překlad: PD old 70

Náš praděd nejstarší jest nekonečně krásný,
živého jasu pln plášť jeho tmavořasný;
ó slunce, ty to jsi, neb z ohně tvého skvělý
s vším, co v něm chvěje se, kdys povstal Vesmír celý
a žití valný ruch i barva, vášně živost
jsou jen tvé záchvěvy a ona přitažlivost,
již světu v úděl dal’s v den svého odloučení,
olbříme! Příroda to posud cítí chvění.

Zem s květy, s písněmi vstříc směje se ti v tichu,
všech barev otče ty, ty otče sedmi hříchů!
V tvé výhni skovány jsou řetězy ty valné,
jež duchy pojí, lvy a lidstvo, hory skalné
a odtud spadlo jho vší naší dědičnosti,
ve formě naděje vzruch rozkoše jež hostí.