Moderní básníci francouzští/Pohledy

Moderní básníci francouzští
Ohmatání	Pohledy	Nuda

Údaje o textu
Titulek:	Pohledy
Autor:	Maurice Maeterlinck
Zdroj:	Moderní básníci francouzští. Praha: Jos. R. Vilímek, vyd. okolo 1893. s. 301–302. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Překlad:	Jaroslav Vrchlický

Ach ty ubohé znavené pohledy!
Ty vaše i ty moje!
Ty, jichž není víc a ty, jež teprv budou!
Ty, jež nikdy nebudou a existují přec!

Jsou jedny, jež se podobají návštěvám nemocných v neděli;
jsou, které jsou jako nemocní bez domu,
jsou jako beránci na louce prádlem pokryté
a ty pohledy neobvyklé
jsou jako pod klenbou, kde se díváte na stínání dívky v sále zavřeném
a ty, při nichž myslíte na smutky neznámé,
na sedláky u oken továren,
na zahradníka, jež se tkalcem stal,
na odpoledne letní strávené ve výstavě voskových preparátů,
na myšlenky královny, která se dívá na nemocného v zahradě,
na vůni kampfru v lese,
na zavření princezny do věže v den sváteční,
na plavbu celý týden teplým průplavem!

Ó mějte soucit s těmi, kteří vycházejí po špičkách jako rekonvalescenti o žních,
ó mějte soucit s těmi, jež se podobají dětem zbloudilým v chvíli oběda,
ó mějte soucit s pohledem, jenž zří raněný na divadle
podobný stanům v bouři!

Ó mějte soucit s pohledem dívky pokoušené!
(Ó mléka řeky potekou v temnotách
a v středu hadů mrtvé jsou labutě!)
i s pohledem dívky která podlehla!
Princezny opuštěné v bahniskách bez konce,
a ty oči, kde se vzdalují s plnými plachtami osvětlené koráby v bouři,
a nejubožejší z pohledů všech, jenž trpí, že není jinde!
A kolik muk skoro stejných a přece rozdílných!
I ty, jež nikdo nepochopí!
I ty skoro němé pohledy!
I ty ubohé pohledy, které šeptají!
I ty ubohé pohledy potlačené,
v jichž středu zámek vyrůstá, jenž jest nemocnicí
a jiné mající tvar stanů, lilijí války, na malém trávníku klášterním!
A jiné mající tvar raněných ošetřovaných v horkém skleníku!
A jiné a tolik jich majících vzhled milosrdných sester na atlantickém oceanu bez nemocných.

Ach, viděti všecky ty pohledy!
Ach, připustit všecky ty pohledy,
a vyčerpati svoje při jich potkání,
a zvlášť nemoci uzavříti oči pak nikdy víc!