Přeskočit na obsah

Moderní básníci francouzští/Pařížská neděle

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Pařížská neděle
Autor: Jean Ajalbert
Zdroj: Moderní básníci francouzští. Praha : Jos. R. Vilímek, vyd. okolo 1893. S. 11–12.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70
Překlad: Jaroslav Vrchlický
Licence překlad: PD old 70

Nedělní veselost vře ve všech ulicích,
dav spěchá v předměstích, slyš hovor, křik a smích.

Pod paží milenci se vedou nadšeně,
jich oči veselím žhnou, svítí šíleně.

Dámy chtí houpat se, když konec procházky,
však pozor na žebřík a zvláště podvazky!

Partii na vodě zas jiné chtějí, v stínu
lze jeti, teď je čas, sous dvacet za hodinu.

A jiné trhají na louce jetel řídký,
pak dají k obědu se vésti do besídky.

Tu svítek chutná jim, a jim jest rigolo
pít víno kyselé, jež sluje piccolo.

Hmyz padá se stromu, o život v zápasech
v polívce špinavé pak plave po vlasech.

Pak přijde telecí, je hráškem obklopeno
a sborem nadšených je hlasů pozdraveno.

Jak svatba nebo křest stůl každý vypadá,
a lásku vyznávat, je všady nálada.

Co jmen si vymění, co polibků si dají,
na židlích klobouků na placku rozmačkají!

„Ach, Mary!… Polyte, ach, drahá Cecilie,
vám tykat, nevíte, kterak mi srdce bije!“

A znovu pijí zas, pak do Paříže v stínu
se vrací půlnočním, svou strávit teletinu.