Moderní básníci francouzští/Nedostihlý

Moderní básníci francouzští
Slzy	Nedostihlý	V září

Údaje o textu
Titulek:	Nedostihlý
Autor:	Jean Richepin
Zdroj:	Moderní básníci francouzští. Praha : Jos. R. Vilímek, vyd. okolo 1893. s. 439–440. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Překlad:	Jaroslav Vrchlický
Licence překlad:	PD old 70

Já toho zřel, jejž nikdo nepředstaví,
jenž sotva objevil se, odchází,
jenž všady lítá a se nezastaví
jenž obejímá vesmír bez hrází.

Já toho zřel, jenž ve prostoru spěje
a lítá, ať se tmí neb rozední
a jehož písní, které v letu pěje,
verš první neslyšíš ni poslední.

Já toho zřel, hlas jehož velký, divý
výš letí nad blesk i nad proudů spěch,
jenž hýká v mračnech ztajen v jejich hřívy,
řev jehož bez plic, bez úst jehož dech.

Já viděl koulet se ho nad vodami,
jak mezi vlnou, mrakem jen se mih,
jak hlava se prázdnými zorničkami;
jak ruce bez páží do dálky zdvih.

Já toho zřel, jenž obličeje nemá,
jejž dávno hledá strhaný tvůj zrak,
neb sotva duše k němu žasem němá
se povznese, on zmizí náhle v mrak.

Je tmavý, nevystihlý, nedostupný,
já myslil, že ho držím — marný cíl!
V té chvíli, kdy jsem chytit ho chtěl zpupný,
juž zmizel mi, a jen tu vítr zbyl.

A přec je všady, dýše, volá cosi,
ó poslouchejte! Blíže pojďte sem!
Teď jasně ve oblacích praví kdosi:
Zem tělo jest, já její duše jsem!