Moderní básníci francouzští/Ideal

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Ideal
Podtitulek: Na stránku představující genie v podobě dětí
Autor: Alphonse de Lamartine
Zdroj: Moderní básníci francouzští. Praha : Jos. R. Vilímek, vyd. okolo 1893. s. 263–264.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70
Překlad: Jaroslav Vrchlický
Licence překlad: PD old 70

Vy hosté mladých srdcí, ó geniů vy děti,
dál, jinam spějte hrát si, jinam se usmívat!
Co v souzvuk mojím srdcem a lyrou mojí letí,
        mne nutí truchlit jen a lkát!

Andělé jitra luzní, vy v rose narození,
rty naše lidské pro vás víc medu nemají,
a křídla azurová v slz hořkých zamlžení
        víc nezvednou nás ku ráji!

Když krvácejí srdce, jim třeba duchů jiných,
již bledí, v hávu smutku svůj v závoj halí vděk
a hrouží ve mlčení v taj hrobů našich stinných
        jich láska vlídný paprslek!

Ty srdce přeludové akcenty ženy mají.
jim tahy polo skrývá jich dlouhý, černý vlas
a duší ve hovoru vám věci šepotají
        tak plné smutných, božských kras!

Kdo zná zde jejich jméno? Kdo zřel jich vlídné tahy?
ku srdci připínají se jako věrný stín.
Jsou bytosti to vskutku, či odlesk božský, drahý?
        Jsou štěstí tušeného kyn?

Co na tom! Zem či nebe, stín, anděl, žena, jméno
jich božským každé jest mi, když nese jejich rys,
ať začato je u nás a v nebi doplněno,
        je vznešeně, když praví Tys!