Moderní básníci francouzští/Čtenářka

Moderní básníci francouzští
Femina	Čtenářka	Kolébky

Údaje o textu
Titulek:	Čtenářka
Autor:	André Lemoyne
Zdroj:	Moderní básníci francouzští. Praha : Jos. R. Vilímek, vyd. okolo 1893. s. 285–286. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Překlad:	Jaroslav Vrchlický
Licence překlad:	PD old 70

I.[editovat]

Zem celá bílá jest a všady sněhu jas,
a zvony kostelní v něm ztratily svůj hlas.

Jen hádáš, z daleka že zvoní klekání,
však mdlý jest jeho zvuk a tuhne v zalkání.

A strmých topolů dvě řady míhají
a v mlze chvějí se vod zmrzlých na kraji.

Pod nebem šedivým, kde nepřelítne pták,
jak padnul na srdce by věčné zimy mrak.

II.[editovat]

Leč co nám padlý sníh, co divá vichřice,
když v krbech plameny nám hrají záříce?

Když sněhu kotouče prášící do oken
v smích bouřný roznítí náš velký oheň jen?

Co v karanteně nás jal zimy led a svist,
pojd Joinvillea teď a La Fontaina číst!

Ti čarní bajkáři, Champagně básníci
jsou dobří přátelé v svár vichrů bouřící.

Ó milá čtenářko se zlatým hlasem, víš,
že starou legendou nás znova okouzlíš!

Tebou jest pochopen básník i kronikář,
jenž chránit dovede ve srdci mládí zář.

A pak, což nemám vše, což pro nás tajemstvím,
co prosa neřekne, co nevysloví rým?

Co umřít nemůže, byť zhas’ den bezděky?
Toť lásky paprslek, jenž svítí na věky!