Milá sedmi loupežníků/IX

Milá sedmi loupežníků Viktor Dyk
VIII	IX	X

Údaje o textu
Titulek:	IX
Autor:	Viktor Dyk
Zdroj:	DYK, Viktor. Pět básnických knih. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2003. ISBN 80-7106-548-X. S. 21.   Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70

LOUPEŽNÍK ZPÍVÁ:

Noc je tichá. Velkost hor tě bolí.
Vycházím ven ze svých lesů. Smutno.
Širá pole. I tam žíti nutno.
Bílá mlha stoupá nad údolí –

Nevím, kdo tam dře se bez oddechu,
uštván vstává, uštván večer lehá.
Měsíční svit ostře nějak šlehá.
Zvučí krok – a já zvyk chodit v mechu.

Mlha umí lákat, čerti vědí –
mlha umí mluvit o návratu.
V chudém svitu louče někdo sedí,
hovorná zní píseň kolovratu.

Měkká slova někdo v stínu žvatlá.
Batolí se vstříc ti děcko z chaty.
Zrádná pole! Půjdu v lesy zpátky.
Bílá mlha byla by mne zmátla!