Lyrika lásky a života/To, co tak hárá v jejím oku…

Lyrika lásky a života Antonín Sova
Meditace	To, co tak hárá v jejím oku…	Před jitrem

Údaje o textu
Titulek:	To, co tak hárá v jejím oku…
Autor:	Antonín Sova
Zdroj:	SOVA, Antonín. Lyrika lásky a života. Praha: Dr. Ot. Štorch-Marien, 1922. Aventium, sv. 51, s.85.
Licence:	PD old 70

To, co tak hárá v jejím oku,
snad vášně dávné hořký rys.
Je pomsta stará ve hluboku
za odmítnutou lásku kdys.

U lesa roklí nocí tmavou
my přejit musívali z niv.
My sami šli s tou vášní dravou,
jak nikdy potom, nikdy dřív.

Mech ze tmy volal, rosa ze trav,
jedlové větve divoce
nás šlehaly a balvan zvětrav
úžasem svítil v potoce.

Tu v šeru, s klenby sosen spadlým,
nad klínem rvala ruku mou,
já se zdvořilým stiskem schladlým,
s odvahou ona zoufalou.

A přešly dny a nebezpečí.
Dnes lhostejně kol mužem jít.
Jak umí mlčet mstivou řečí,
jak vyzývavým štěstím žít.