Lyrika lásky a života/Sloky o starém močálu

Lyrika lásky a života Antonín Sova
Konec orlů	Sloky o starém močálu	Politická a literární generace

Údaje o textu
Titulek:	Sloky o starém močálu
Autor:	Antonín Sova
Zdroj:	SOVA, Antonín. Lyrika lásky a života. Praha: Dr. Ot. Štorch-Marien, 1922. Aventium, sv. 51, s.150.
Licence:	PD old 70

Jen starý močál je kolemkol.
Vzduch zkažený, nízká kleč a stvol,
a lidé se plazí, škoda chvíle,
jsou malé touhy a ztraceny cíle.

Kdys hlasatelé pravd krotce jdou,
dnes opatrnicky veslujou
ku přístavům starých, kdys tak přísní,
a poklony dělají kompromisní.

Kdo bez odvahy je zlomit si vaz,
ten, hlupáci, vyvolen je z vás.
Ten chybil, kdo příliš estetický,
a chybil, kdo primitivně lidský.

A nejkrásněji se líhnul, kdo pěl
jak zvykem: kdo prostřední cestou šel,
kdo lísal se, na davů udeřil cit,
a že sloužil jiným, svým nemohl být.