Lyrika lásky a života/Paní zlého rozmaru

Lyrika lásky a života Antonín Sova
Květnová neděle	Paní zlého rozmaru	Krvácející láska

Údaje o textu
Titulek:	Paní zlého rozmaru
Autor:	Antonín Sova
Zdroj:	SOVA, Antonín. Lyrika lásky a života. Praha: Dr. Ot. Štorch-Marien, 1922. Aventium, sv. 51, s.58.
Licence:	PD old 70

A vycházím jemný a laskavý
a usedám si do trávy.

Chci chvění květin, sosen, třtin,
chci slyšet ptáky z doubravin.

Leč už je tu skepse s maskou zlou.
A se zlověstnou účeskou.

Dí paní ta; chci-li se pobavit,
vše musím kolem otrávit,

můj rozmar zlý i posměšek,
do lehkých žertů halím vzkřek.

Mám ráda barvy křiklavé,
až srdce je z toho bolavé

a na účet mých obětí
roste mých křídel rozpětí.

Na místě ptáků, trávy z lad
mi známý verš počíná skandovat.

Mou slávou, prý, naplněna jest
a slavnostmi mojí na počest.

Já vyšel jsem jemný, laskavý.
A paní, to mne nebaví.

Bez květů, trávy zašel den.
A já se vracím otráven.