Lyrika lásky a života/Jezero mládí

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Jezero mládí
Autor: Antonín Sova
Zdroj: SOVA, Antonín. Lyrika lásky a života. Praha: Dr. Ot. Štorch-Marien, 1922. Aventium, sv. 51, s.126.
Licence: PD old 70

Tak velké ticho dřímá v hájích, po luzích,
vrcholy stromů v světel tonou ilusích,
pod nimi tmavé vody utišení,
kdo do nich sstoupil, z toho světa není.

My níže sestoupili, po pás vhrouženi,
nás úžas zachvátil a sladké toužení.
A my se rozmáchli po vlnách skvoucích
jezerem duší, nikdy nestárnoucích.

A slunce, pestré škeble, květy na vlasu
a stříbřící se sluncem pěnu, v úžasu
šly duše, stříkající věčné rhytmy,
z koupele světla do lidského přítmí.

šly bílé, růžové a v chóru zpívaly,
srn zraky jasnými se dálkou dívaly,
neskryty rouchem vlavým kolem boků,
šly nestárnoucí bezměrností roků.