Lyrika lásky a života/Balada o sentimentální lásce

Lyrika lásky a života Antonín Sova
Tušení	Balada o sentimentální lásce	Půlnoc loutek

Údaje o textu
Titulek:	Balada o sentimentální lásce
Autor:	Antonín Sova
Zdroj:	SOVA, Antonín. Lyrika lásky a života. Praha: Dr. Ot. Štorch-Marien, 1922. Aventium, sv. 51, s.26-27.
Licence:	PD old 70

Po stezce parku skotští psíci
šli s vyplazeným jazykem.
Květ modrý má svou milovnici
s tím chorým, smutným řapíkem.

Má milenku… Je bílá celá
a přes záhony vyhlíží.
Když zdálky vanem zavoněla,
víc lásce jeho přitíží.

Květ modrý věděl to, že chřadla,
že smrt ji čeká předčasná.
Když prudkou vůní k zemi padla,
v té rose byla překrásná.

Psi skotští vedli paní domů
a ta ji zdvihla ve snění.
S ní ztratila se v moři stromů
a náladou tou jesenní.

A skotští psi v den přišli druhý,
květ modrých zvonků zlomili.
Ten zdvižen drsnou rukou sluhy
už přestal věřit, zpozdilý.

V obrovskou rakev krásné vázy
jej přec jen dali k milence.
Tam poprv objali se, nazí,
a umřeli v té chvílence.