Literární premie Umělecké Besedy v Praze na rok 1888/V šiku

Literární premie Umělecké Besedy v Praze na rok 1888
	V šiku	„Větrně“

Údaje o textu
Titulek:	V šiku
Autor:	Adolf Heyduk
Zdroj:	Literární premie Umělecké Besedy v Praze na rok 1888. Praha : nákladem Umělecké Besedy, 1888. S. 3–4. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70

Věk za věkem se kácí v moře,
čas nový podmaňuje svět,
duch lidský sedlá slunné oře
a touží pravdy doletět;
nuž s ním, kde její vřídlo vzniká,
nač chmur a blesku nám se bát?
Jsme vzletných duchů republika,
jsme vřelých srdcí mocný stát.

A jezdci odvážní jsme, věru,
nás okřídlený nese kůň
skrz spoustu mračen na severu
i přes bezednou moře tůň,
v hruď hárající země matky
i v žití dárný slunce zor.
My v před jen, v před a nikdy zpátky —
k nám ideálů pod prapor!

Nám svoboda všech bojů cílem,
nám práva lidská svata všem,
a na praporu rudobílém
plá heslo: „Za svůj lid a zem!“
Vzlet vojvodou nám vždy a všude
a hradbou naší věrná hruď,
té žádná zrada nedobude —
a třeba z pekel štvána buď!

My právy, ostrahou a vtipem
se ovíjíme na venek,
a střílíme jen zlatým šípem
v zdar vyjasněných myšlének;
nás v drobném boji různé svády,
ať kdo byl, nikdo nepřemoh’,
ač stavíme své barikády
jen ze knih, obrazův a soch.

Nám heslem osvěta a krása,
tím podmaniti chceme svět,
jenž pravdu s dobrem s plece střásá
a plaše tíhne v propasť běd;
my uvésti jej chceme znova
v tu lidstva hvězdnou dráhu práv,
by všem, kdo pouta jemu ková,
svou rukavici ve tvář máv’.

Jak shlukli jsme se před čtvrť věkem,
i nyní jediný jsme sbor,
a srdce každého jest rekem,
a každá mysl orlem hor;
div nadšení nás nese k světlu,
a pán bůh dá, že přijde čas,
kdy na každého najdem’ metlu,
kdo hvězdu rodné slávy zhas’!

Tak jsme, tak přáteli nás mějte,
Váš budiž našich myslí sad,
v něm růže sobě natrhejte,
ač nejvzácnější schází snad.
Však důvěřujme! Vyrostou nám záhy
na prvních sadu záhonech,
jen více tepla, více vláhy
a více lásky v srdce Čech!