Přeskočit na obsah

Ladění/Přípravce soudů

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Přípravce soudů
Autor: František Halas
Zdroj: HALAS, František. Ladění. Praha: Fr. Borový, 1942. S. 98-100
Moravská zemská knihovna v Brně
Licence: PD old 70

Tekuté štětce deštů
malují nám jaro
tisíci kopýtky listů strom hrabe ve větru
Dej pozor slovo ať barvy nesetru

v tom čase který vzteká se a pění
jak ďábel do kropenky namočený

Vizte krajina je připravena pro malíře

Už jde a po paletě roztírá si
čistotu rosy smutek krásy
Už jde a nasazuje sklíčko
milence hlídá paraplíčko
Už jde a špičky štětců rozmarných
mokří si na rtech svých

Veliké malování právě začíná se

Úponkem něžným motýlokvětá
se kresba šplhá po té nahé paní
co zjihlá lůžkem tělo rozplétá
a malíři se dává bez zdráhání
Ten čarou milostnou si béře ji tak slastně
že nevíš kresba to či milování vlastně

Však malíř přece od ní odchází

Jde k jiné nahotě k nahému jde ránu
úsvity nocí chytá do svých rámů
s křídel všech ptáků barvy bera
v hlaholu světla hledá ticha šerá
ten malíř co v chládku očí schoval
včelí chléb květů a pak sen vymaloval

Zas nemá stání a k dětem pospíchá

Těm šatky naráz svezou se s jich tílek
když uzří paletu kde z každé barvy Mílek
ten šelma vyhlíží jsa samá rozvernost
už kupu dětí má a nemá malíř dost
jdou s ním až tam na schody žebráků
kdy v sobě ztracen šel do mourů soumraků

Jde Josef Mánes do noci černostříbré

Mazlivou tmou žen víc už sváděn není
zlou mrákotnou jde v strašném osamění
s lampičkou rozžatou Nač si Bože svítí
mam žlutě mámí krve žilobití
mam žluté růže kalich melancholie
co v mokru podsvětí mu hrůza dolije

Už odešel Přípravce soudů
co sklenou se
nad protivenstvím dní

A cestou necestou jde za ním umění

Tekuté štětce dešťů
vymalujte nám léto
pel jeho tužky nechť má každý květ
i jeho smutkem dejte rozvonět
obrazy všechny krásné země této