Kytice z národních písní moravských/Jediná pomoc

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Jediná pomoc
Autor: trad., zapsal František Bartoš a Leoš Janáček
Krátký popis: lidová píseň
Zdroj: BARTOŠ, František; JANÁČEK, Leoš. Kytice z národních písní moravských. , s. 105–106
Moravská zemská knihovna v Brně
Vydáno: Telč: Emil Šolc, 1890
Licence: PD traditional
Související: Patery knihy plodů básnických/Jediná pomoc
Index stran
BARTOŠ, František; JANÁČEK, Leoš - Kytice z národních písní moravských.djvu


C:
M:3/4
L:1/8
K:E
EEF2G2 |AAG2F2 |F2E2z2 |
w:Je-nom ty mně, má pa-nen-ko, po-věz,
BBcd |eed2c2 |c2B2z2 |BB (e3d) |
w:kam ty rá-no na tra-věn-ku pů-jdeš? A já pů\-jdu, 
(cA) c2z2 | ABc2c2 | c2B2z2 | EEF2G2 |
w: pů-jdu, pů-jdu do há-jí-čka, ze-le-ná se
Ac (BA) (GF) | F2E2z2 |]
w:tam pě-kná tra-vi-čka.

Jenom ty mně, má panenko, pověz,
kam ty ráno na travěnku půjdeš?
A já půjdu, půjdu, půjdu do hájíčka,
zelená se tam pěkná travička.

Zelenej se, travěnko zelená,
rozlívej se, voděnko studená!
Rozlívej se, rozlívej, po hladkém kamení,
nastalo mně s milú rozlúčení.

Rozlúčení, co je to těžká věc,
to je horší, než-li jaká bolesť!
Od bolesti zelená, zelená bylinka,
od lúčení je pravá ručenka.[1]

  1. Píseň tato není dvojzpěvem obou milenců, nýbrž zpěvem jediného nešťastného milence. Scházíval se se svou milou v hájíčku, kamž docházívali na trávu. Tu dívka, stavši se nevěrnou svému milenci, přestala tam docházeti. I táže se jí, přijde-li ještě do hájíčka, on že tam docházívá jako dosud. Zároveň však vidí, že nezbytno jest rozloučení s milou, od něhož jest jediná pomoc: pravá ruka u oltáře podaná.