Kytice z národních písní moravských/Jediná pomoc

Kytice z národních písní moravských František Bartoš, Leoš Janáček
Loučení (Bartoš)	Jediná pomoc	Osamělý

Údaje o textu
Titulek:	Jediná pomoc
Autor:	trad., zapsal František Bartoš a Leoš Janáček
Krátký popis:	lidová píseň
Zdroj:	BARTOŠ, František; JANÁČEK, Leoš. Kytice z národních písní moravských. , s. 105–106 Moravská zemská knihovna v Brně
Vydáno:	Telč: Emil Šolc, 1890
Licence:	PD traditional
Související:	Patery knihy plodů básnických/Jediná pomoc
Index stran

Jenom ty mně, má panenko, pověz,
kam ty ráno na travěnku půjdeš?
A já půjdu, půjdu, půjdu do hájíčka,
zelená se tam pěkná travička.

Zelenej se, travěnko zelená,
rozlívej se, voděnko studená!
Rozlívej se, rozlívej, po hladkém kamení,
nastalo mně s milú rozlúčení.

Rozlúčení, co je to těžká věc,
to je horší, než-li jaká bolesť!
Od bolesti zelená, zelená bylinka,
od lúčení je pravá ručenka.^[1]

↑ Píseň tato není dvojzpěvem obou milenců, nýbrž zpěvem jediného nešťastného milence. Scházíval se se svou milou v hájíčku, kamž docházívali na trávu. Tu dívka, stavši se nevěrnou svému milenci, přestala tam docházeti. I táže se jí, přijde-li ještě do hájíčka, on že tam docházívá jako dosud. Zároveň však vidí, že nezbytno jest rozloučení s milou, od něhož jest jediná pomoc: pravá ruka u oltáře podaná.

[p106a-1] Píseň tato není dvojzpěvem obou milenců, nýbrž zpěvem jediného nešťastného milence. Scházíval se se svou milou v hájíčku, kamž docházívali na trávu. Tu dívka, stavši se nevěrnou svému milenci, přestala tam docházeti. I táže se jí, přijde-li ještě do hájíčka, on že tam docházívá jako dosud. Zároveň však vidí, že nezbytno jest rozloučení s milou, od něhož jest jediná pomoc: pravá ruka u oltáře podaná.

[1]