Přeskočit na obsah

Květena/Vlasti a Tobě

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Vlasti a Tobě
Autor: neznámý
Zdroj: Soubor:Antonín Halouzka - Květena - 1863.djvu
Dostupné online.
Vydáno: Halouzka, Antonín: Květena. Soubor písní na Moravě nejoblíbenějších. Olomouc: Antonín Halouzka, 1863. S. 16-19
Licence: PD old 140
Index stran

Jako krajina nebeská
    Skví se krásná moje vlast,
Vlast a ty, dcero moravská,
    Jediná jste moje slast.
Vás co duši svou miluju
Vám život svůj zasvěcuju,
    Heslem mým je v každé době:
    Vlasti své a Tobě!

Kamžkoliv mne v šíré zemi
    Povolá kdy osud můj,
Pod nebem i mezi zděmi
    Vlasti syn a přítel Tvůj!
Váš jsem všudy s tělem, s duší,
Jako Moravanu sluší,
    Všude žít chci ku ozdobě
    Vlasti své a Tobě!

Byť i krutost losu mého
    Srdce moje trhala,
Byť i zbraně všeho zlého
    Na hlavu mou vrhala;
Prápor této lásky dvojí
Všechny ve mně síly spojí,
    Bych neklesnul v této zlobě
    Vlasti své a Tobě!

Až pak někdy mně též máti
    Chladné lůžko ustele,
Až budu již objímati
    Posledního přítele ;
Až se zrak můj trhat bude,
Až můj jazyk vlády zbude,
    Ještě vzdychnu ve své mdlobě
    Vlasti své a Tobě.

Až i v zemi nejmilejší
    Budu klidně spočívat,
Až i druh můj nejvěrnější
    Nebude můj kámen znát;
Až tam na mé hrobce prosté
Polní kvítí s travou zroste:
    Ještě budu žehnat v hrobě
    Vlasti své a Tobě.