Květena/Kde můj je kraj

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Kde můj je kraj
Autor: neuveden
Zdroj: Soubor:Antonín Halouzka - Květena - 1863.djvu, s. 11–13
Vydáno: Halouzka, Antonín: Květena. Soubor písní na Moravě nejoblíbenějších. Olomouc: Antonín Halouzka, 1863. Dostupné online.
Licence: PD old 140
Index stran
Antonín Halouzka - Květena - 1863.djvu

Kde můj je kraj, kde má je vlast?
To jmeno má největší slast!
Není to blud, není to klam,
Zem českou za svou vlast že mám:
Není mi země jako země,
Hlas přírody mluví to ve mně,
A srdce mé volá s plesem,
V Čechách jen já že doma jsem.

Zde jsem zrozen a pěstovan,
Od matky české odchován;

Ta pod srdcem mě nosila,
Slzami lásky zrosila.
Zde léta jsem prožil mladosti,
Zde rajské jsem zažil blahosti;
Protož volám polem, lesem:
V Čechách, tu já jen doma jsem.

Zde jsem učil se Boha znát,
Co dítě otcem svým ho zvát:
Zde můj vzděláván byl rozum —
A zde je můj otcovský dům:
Na něj mé oko rádo patří,
Zde sestry mé, tu moji bratří —
Mne touha lásky táhne sem;
U nich tu já jen doma jsem.

K nim stejný mrav a stejný zvyk,
K nim stejný mne volá jazyk.
Jazyk to Jana, Václava,
Jejich odkaz a oslava;
Řeč, jíž Lumír a Záboj zpíval,
Až Vyšehrad se tím ozýval,

Ta jest posud i mým hlasem —
Jen mezi Čechy doma jsem.

Zde jsou hroby praotců mých,
A v těchto prach svatý jejich;
Mne duch jejich obletuje,
V snách libých se mi zjevuje;
A v lůně té posvátné země
I já jejich ležet chci plémě.
Protož není mi zem co zem,
A já v Čechách jen doma jsem!