Kritika slov/XLIII. Hmotařství

Kritika slov Karel Čapek
XLII. Politika	XLIII. Hmotařství	XLIV. Hráti

Údaje o textu
Titulek:	XLIII. Hmotařství
Autor:	Karel Čapek
Zdroj:	ČAPEK, Karel. Kritika slov. Praha : Aventinum, 1927. s. 62–63.
Licence:	PD old 70

Hmotařství čili materialismus je prý nemoc naší doby a definuje se jako uctívání hmoty. Avšak nejnápadnější rys dnešní doby je, že právě hmotu naprosto neuctívá; že ji spíše znehodnocuje než uctívá. Starý řezbář ctil dobré dřevo, ale velkoobchodník dřevem nemá za mák vážnosti k dřevu, jež prodává; udělejte si z toho mouku nebo rotační papír, ale metr stojí tolik a tolik. Starý kameník uctíval dobrý kámen, ale dnešní kameník uctívá svou politickou stranu nebo nemocenskou pokladnu nebo docela nic, snad proto, že ani nedostane do rukou dobrý kámen, nýbrž jen kamennou náhražku. Ano, naše doba ctí tak málo hmotu, že se obklopuje samými náhražkami hmot. Je tak málo hmotařská, že nemá žádného vážného a solidního přátelství ke hmotě. Konsumuje hmoty, ale nectí je. Ctít víno neznamená chlastat láhve po padesáti nebo stu korunách, nýbrž ulévat vína bohům, skládat anakreonské písně nebo aspoň vidět nebesa otevřená. Ctít ženu neznamená koupiti si ji, nýbrž milovati ji. Zbožňovat hmotu znamená vyřezávat a tesat, malovat, stavět chrámy, krásně tkát, vzdělávat půdu jako Booz, pást ovce jako Paris, básnit, mít rád přírodu, zpívat při práci, klanět se stvořiteli a mít spoustu laciných a velikých požitků očima, ušima, jazykem, nosem i hmatem. Ctít hmotu znamená pořizovat si nábytek věčný jako modly a krásný jako kostely. Hmotu ctí mistr a umělec; nectí ji ani fabrikant, ani dělník. Fabrikant i dělník neuznávají hmotu, nýbrž peníze, které vynese; peníze však nejsou počestná hmota, nýbrž nejubožejší a nesmyslná náhražka hmoty. Snad se v naší době najde tu a tam nějaký idealismus ducha; podstatněji nám však schází idealismus hmoty. Kdybych v tenhle okamžik dostal božskou moc, vzal bych lidem veškerou ryzí a ctihodnou hmotu a nechal bych jim jen dvoje: slova a peníze. A snad by většina ani nepostřehla, že se ve světě něco změnilo.