Krátká příručka hornolužické srbštiny/Tázací zájmeno štó, što

Krátká příručka hornolužické srbštiny
Ukazovací zájmeno tón, ta, to	Tázací zájmeno štó, što	Vztažné zájmeno kotryž a j.

Údaje o textu
Titulek:	Tázací zájmeno štó, što
Autor:	Josef Páta
Zdroj:	PÁTA, Josef, Dr. Krátká příručka hornolužické srbštiny. Praha: Českolužický spolek, 1920 Národní knihovna České republiky
Vydáno:	1920
Licence:	PD old 70

1.	štó	kdo?	što	co?
2.	koho	koho?	čeho	čeho?
3.	komu	komu?	čemu	čemu ?
4.	koho	koho?	što, čo	co, -č?
6.	wo kim	o kom	wo čom	čem?
7.	z kim	kým?	z čim	čím?

Poznámky. 1. Rozdíl je ve výslovnosti: štó (štu^o) a što.

2. Luž. srbština užívá též 3., 6., 7. dvojného čísla kimaj a 3. a 7. množ. čísla kim, z kimi.

3. Tvar čo je jen po předložkách: na čo? pře čo? wo čo? za čo? — obdobně s českým nač? proč? oč? zač?

Zájmeno čeji, -a, -e (čí) skloňujeme podle lětni, kajki, -a -e (jaký), kotry, -a, -e (který) podle dobry.