Konečně slova

Údaje o textu
Titulek:	Konečně slova
Autor:	Jiří Orten
Zdroj:	ORTEN, Jiří. Dílo Jiřího Ortena : Poesie. Praha : Václav Petr, 1947. s. 362–363. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70

Do nekonečných nohavic
je navlečen náš cit
tak nepotřebný jako věc
která je pod poklicí
a jako socha (také byla živá)
mlčíme vždycky nakonec
jen o stín studu víc
chceme-li promluvit
A potom Ucho (otrok hlasu) musí říci
že neslyší že odpočívá

Ó mějme slitování s tím co nevidíme!
S duší již velké tělo stíní
s Bohem zakrytým oblohou
s červem kterého schoval plod
a se svým srdcem plným zmatku
Vždyť ústa která mluvit nemohou
by také chtěla dělat dobrodiní
alespoň úsměvem — a když se probouzíme
do času zpátky chceme o překot
a stačí k tomu píseň z kolovrátku
anebo třeba pouhé vlasy štěstí
na něž jsme také dlouho nepohlédli
a které zatím spalo pod očima
jako tam spí už dávno tolik snů
a hádanek a malých prohřešení
a toho ostatního co jen klímá

Jsem tiše již a oči mé se zvedly
s úžasem hledí za bolestí — — —
Do jablka se zakousnu
a budu věřit že tím něco změním

28. VIII. 1939.