Přeskočit na obsah

Knihy veršů/Jeptiška

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Jeptiška
Autor: Jan Neruda
Zdroj: NERUDA, Jan. Knihy veršů.
Národní knihovna České republiky
Vydáno: Praha, Grégr & Dattel 1873. s. 82 - 83.
Licence: PD old 70

Svit mdlý a šedý, první rána zář,
v jeptišky mladé bledou hledí tvář.

Jak lilje z mramoru by vykvětlá,
ta žena aj se k soše Panny vine;
zrak její temným, žhavým ohněm plá —
hned touhou sálá, hned zas touhou hyne.

Hle blíž a blíže k bílé soše line,
a v náruživém žhoucím zanícení
svůj náhle v kámen tiskne chvějný ret —
          děsné políbení!

Pod ohněm rtu jen mrtvě mrazný led!
Divoce jako uštknuta by vzskočí —
bolestný šlehne hled z jí mladých očí — —
Však již zas hlavu mladou k zemi níží,
jak pod hříchův by velkých trapnou tíží —
a již zas k soše klesá její noha,
zas znovu k Panně z kamene se vine,
zas znovu touhou plá a touhou hyne,
a bolně, žaložalně zavzléká:
„Ty's milovati mohla sama boha,
nech milovat mne aspoň člověka!“