Přeskočit na obsah

Kniha lesů, vod a strání/Kukaččino volání

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Kukaččino volání
Autor: Stanislav Kostka Neumann
Zdroj: NEUMANN, Stanislav Kostka a Josef ČAPEK. Kniha lesů, vod a strání. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, 1955,
Moravská zemská knihovna v Brně
Licence: PD old 70

Kukaččino volání do květnových lesů,
jaká výzva sváteční, jaké vyznání!
Z tisícerých pokřiků, zpěvů, hvizdů, hlesů
jaký povel jásavý k pomilování!

Buben, zvon a polnice v jednom hlasu slity
sonorní své tracheje hudou s vrcholků…
Kdybys houštím se mnou šla, zelenými svity,
jistě nečinila bys marných okolků.

Poplach srdcí bušících, mízy útočící,
neúnavných hrdélek, v nichž to klokotá,
světlou vlnu přílivu, oddech křepkých plící,
pochod, útok, vítězství slávy života

se zelených cimbuří melodicky hlásá,
až se v každém stéble trav ozve odpověd.
I v tom žlebu nejhlubším slyšíš, kterak jásá,
i v tom žlebu nejhlubším rozechvívá sněť.

A kdybys, má lásko, šla se mnou houštinami,
v shodě s květnem dala květ, na němž bych se zpil —
slyšela bys v tluku tom v Jasu nad hlavami
sladký trochej milostný, jenž nás uchvátil.