Přeskočit na obsah

Kniha lesů, vod a strání/Autoportrét v červnu

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Autoportrét v červnu
Autor: Stanislav Kostka Neumann
Zdroj: NEUMANN, Stanislav Kostka a Josef ČAPEK. Kniha lesů, vod a strání. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, 1955,
Moravská zemská knihovna v Brně
Licence: PD old 70

Nad lesy blankyt zapálen, stráněmi táhne dech boří.
Na mechu ležím v dubině já pod keřem na výsluní.
Na pohozeném klobouku kytice jahod mi hoří:
z města jsem člověk ubohý, však venkovskou mám již vůni.

Z košile rozhalené krk nahý a smědý mí svití
a prsa lehce omšelá temnými kučerami.
V mé tváří trochu vyžilé hnědé oči se vznítí,
kdykoli políbí mě van proudící hlubinami.

Mám hubené ruce beze stop těžké fysické píle,
však hlínou a šťávami bylin hojně poskvrněné.
Cos jistě by mluvilo k ženě teď o mé smyslné sile,
přívalem vlažných dojmů příjemně obelstěné.

Rukou si podpírám hlavu pod černou zcuchanou kšticí
a hledfm zdlouhavě, něžně, jako bych hladil v lese
květiny, trávy, kmeny, balvany v mechu spící
a vše, co živého někde mihne a zaleskne se.

Kniha mi vyhlédá z kapsy kabátu pomačkaného.
Však připoután k zemi je tu subtilní sluch lidský:
člověk a hrouda si sdělují rytmus nitra svého,
žár krve, píseň zrání, stesk temně erotický.