Klíč/XI

Klíč Viktor Dyk
X	XI	XII

Údaje o textu
Titulek:	XI
Autor:	Viktor Dyk
Zdroj:	DYK, Viktor. Krysař. Praha : Levné knihy KMa. ISBN 80-7309-064-3. S. 58-77.
Licence:	PD old 70

Toto setkání mělo cosi ohromujícího.

Přechod byl příliš náhlý; překvapení příliš neočekávané.

Podezření ženu mučilo. Co znamená ten náhlý příchod? A viděl přicházející něco z předchozího výjevu?

Černé myšlenky, tak mnoho odůvodněné, nezdály se přesto mít pravdu.

Manžel mluvil klidně, nevzrušeným tónem, který zdál se jen mít v sobě cosi pichlavého. Ale nebyl to obyčejný dojem jeho řeči?

— Zdržel se návštěvou u dobrého známého. — Důležitý rozhovor. — Jedná se o velmi výnosnou spekulaci, kterou se podaří asi zrealizovat. Dnes umluveny všechny podrobnosti. Nyní přišel. Překvapilo ji to patrně? Je nějak nesvá. Choroba? Vyšla ven a nyní je jí chladno. Chvěje se. Bude nutno jít domů. Co dělají děti? —

Poslední slovo vyvolalo matčiny nejchmurnější představy. Oh, ano, děti. Nemohlo být rafinovanějšího připomenutí. Děti! Nemyslila na ně! Jako by jich nebylo. Ti její malí druhové, drobní a švitořiví přátelé! Úzkost ji drtila. Milovala je tolik a ony ji. Hleděly na ni tak důvěřivýma očima. Což kdyby vše vyšlo najevo a ten chladný muž s pichlavým pohledem jí její děti vzal, opíraje se o necitelné litery zákona?

Zachvěla se při té myšlence.

Její muž si toho všiml.

„Je ti skutečně chladno,“ opakoval „Půjdeme —“ A záhadný a nevyzpytatelný pokračoval:

„Takové večerní procházky jsou nebezpečné.“