Kdybych byl sportovním ministrem…

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Kdybych byl sportovním ministrem…
Autor: Evžen Rošický
Zdroj: Miloval život a boj, s. 48–49
Vydáno: 10. července 1937
Licence: PD old 70

Kdybych byl sportovním ministrem…

Především bych zrušil na všech atletických stadionech po celé Československé republice tribuny a ochozy, aby naši atleti nebyli při svých závodech zbytečně vyrušováni nadšeným jásotem mnohatisícových davů.

Poté bych vyhladil všechny mecenáše, kteří bohatou peněžitou i morální podporou zhýčkávají naše atlety.

Zbaveni svých dnešních sinekur a různých těch přítěží ve formě zlatých plaket, pohárů, servisů, brilanty vykládaných tabatěrek, motorek, sidecarů, weekendových chat a houseboatů, vrátili by se naši atleti k nenáročnému provozování starověké atletiky.

A nemajíce ani na tretry, ani na trenýrky, běhali by bosi a nahatí po československých hřištích ve šlépějích svých velikých a slavných antických předchůdců.

Veden stejnými mravními pohnutkami, odňal bych všem výkonným atletům a zasloužilým a dlouholetým československým mistrům jejich výnosná zaměstnání, která dostali V uznání svých zásluh o zdraví a tělesnou zdatnost národa.

Tím by se bezpochyby okamžitě uvolnila řada míst sekčních šéfů, bankovních ředitelů, zbytkových statkářů a správních radů.

Veškerou státní podporu, která se dnes poskytuje československému sportovnímu hnutí v tak hojné míře – viz pro tělovýchovu a sport preliminovanou částku ve státním rozpočtu, bych zrušil a takto získanou částku bych věnoval přímo na výstavbu nemocnic, krematorií a hřbitovů.

A aby ani úroveň naší atletiky nepřišla zkrátka, zvýšil bych ji prostě tím způsobem, že bych při měření výkonů přikázal přidávat metry a vteřiny.

Jen by si naši měřiči museli dávat pozor, aby místo 10 m, určených jako přídavek oštěpaři, nepřidali lO m skokanům do výše. (Tak by se také přeneslo těžiště našeho sportu z náročných atletů a drahých instruktorů na spolehlivě úřadující měřické aspiranty.)

Časem bychom pak dospěli tak daleko, že by imaginární atleti běhali na imaginárních stadionech imaginární výkony, čímž by odpadla rázem veškerá starost o československou atletiku vůbec.