Přeskočit na obsah

Kanonýr Jabůrek

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Kanonýr Jabůrek
Autor: Neznámý
Zdroj: Zwickl, Josef (tiskař), vydáno mezi lety 1870-1880.
https://www.esbirky.cz/predmet/3862889
Licence: PD old 70

Tam u Králového Hradce,
lítaly tam koule prudce
z kanonů a flintiček
do ubohých lidiček
[:A u kanonu stál
a pořád ládoval
a u kanonu stál
a furt jen ládoval.:]

Kmáni, šarže, oficíři,
kobyly i kanonýři,
po zemí se válejí
rány je moc pálejí.

Refrain

Vzdor hroznému dešti kulek
feuerwerker Franz Jabůrek,
s luntem u kanónu stál
a pánvičku pucoval.

Vytřel ho po každé ráně
a už zase házel na ně,
dvoucentové kuličky
na ubohé Prajzíčky.

Po každém vždy vypálení
slyšet bylo nadávání,
Jabůrku, ty raubíři!
Hele jak na nás míří!

Když to slyšel pan jenerál
vína připití mu hned dal,
řka: Můj milý Jabůrku
zde máš moji čutorku.

Jabůrek nelíz ní kapky
řka: Nedělaj si oušlapky,
se mnou, pane jenerál
a nechaj mě střílet dál.

A už střílel jako blázen
Prajzi měli horkou lázeň,
celej rozbil regiment
Jabůrek, ten saprment.

V tom ho zahlíd kromprinc Fridrich
Her le den Kerl erschieß ich,
a už hází, potvůrka
rachejtle na Jabůrka.

A hned prajzští kanonýři
na Jabůrka všichni míří,
každý chce ho trefiti
princi se zavděčiti.

První kartáč, můj ty smutku
vjel mu hubou do žaludku,
on však honem ho vyndal
a už zase střílel dál.

Praskla puma velmi prudce
utrhla mu obě ruce,
on rychle boty sundal
a nohama ládoval.

V tom jeden prajzskej frajvilik
šrapnelem hlavu mu ufik,
ač už na to neviděl
na prajzy přece střílel.

Jabůrkovi letí hlava
zrovna kolem jenerála,
a křičí Já melduju
že salutovat nemohu.

Když však pum a kulek více
trefilo ho do munice,
tu se teprv toho lek
a s kanonem pryč utek.

A že zachránil ten kanon
do šlechtického stavu on
povýšen za ten skutek
Edler von die Jabůrek.

Děj mu Pán Bůh věčnou slávu
„von“ má, ale žádnou hlavu,
nedělá si z toho nic
bezhlavých „von“ je prý víc.