Kam spějeme?

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Kam spějeme?
Podtitulek: (Hrst zdravotnických úvah.)
Autor: MUDr. Karel Driml
Zdroj: Národní listy, roč. 62, č. 3, s. 1
Vydáno: 03.01.1922
Licence: PD old 70

Božíhodová anketa o volném čase dává podnět k vážným obavám do budoucna, studujeme-li její výsledek s hlediska osobní hygieny. Z padesáti odpovědí, které byly uveřejněny prvého dne, vyznělo celých třicetpět v ten smysl, že pisatelé volného času vůbec nemají. Nemožno ovšem tohoto čísla použíti k statistickým závěrům jakožto průměru, ježto k anketě byli vyzváni lidé, zaujímající vedoucí postavení, kteří vedle běžné denní práce mají úkoly organisátorské, tvůrčí a iniciativní. Jest pochopitelno, že k takovéto práci se hodí nejlépe doba prázdnin a klidu.

Leč těchto pětatřicet odpovědí jest těžkou obžalobou stávajícího systému sociálního, který znehodnotil práci duševní ve prospěch práce tělesné, bez ohledu na to, že ti, kteří tvoří, budují a vedou, nemohou se těšiti úlevě, plynoucí ostatním z osmihodinové doby pracovní.

A přece hlavně tito pracovníci by měli v prvé řadě si uvědomiti, že jejich tělo a duch potřebují právě tak odpočinku a zotavení, jako potravy a nápoje. Jejich počínání jest právě tak neekonomické, jako bylo počínání válčících mocností, které používaly železničních strojů k nadprůměrným výkonům a to tak dlouho, pokud stroje se nerozpadly. Nebylo času k odpočinku, ani k drobným opravám. Celé parky zničených lokomotiv jsou toho smutným svědkem.

Žijeme ovšem dosud v jakési poloválečné době. Jest třeba pracovati nadprůměrně, s napětím veškerých sil. Leč jak dlouho možno takovéto napětí vydržeti? Jak mnoho snese lidský organismus a přetížený nervový systém?

Všimněme si poněkud změn, které moderní doba následkem zvýšených požadavků na lidský organismus a následkem odvedení od přirozeného způsobu života — způsobila ve zdravotních statistikách.

Změny ty jsou dvoje. Jedny k dobrému, druhé k horšímu. Dík bakteriologii a pathologii, poznali jsme většinu původců nemoci nakažlivých a naučili jsme se proti nim bojovati. To mělo za následek rapidní pokles chorob nakažlivých v civilisovaném světě. Současně šířením zdravotnické osvěty zredukovali jsme značně dětskou úmrtnost, která byla příčinou, že průměrná doba lidského života musila se počítati velmi nízko, neboť přes 10 % lidí umíralo dříve, než dosáhli prvého roku života. Tím, že více dětí dožije se nyní dospalého věku, stoupl ovšem také kontingent obyvatelstva, které může onemocněti chorobami věku středního a stáří.

Leč tato okolnost nestačí, aby vyložila rapidní vzestup těchto chorob, jak byl poslední dobou pozorován. Rostoucí statistiky chorob nervových, vad srdečních a cévních, cukrovky a rakoviny kreslí v podobě křivek rapidně se zvedajících na stěny našeho moderního Babylonu jakési varovné Mene Tekel. Dle státních a pojišťovacích statistik bylo za války v Americe uznáno právě tolik mužů služby neschopnými následkem srdečních vad, kolik jich bylo odmítnuto následkem plicní tuberkulosy. Po čtyřicátém roce téměř 10 % všech úmrtí jest podmíněno chorobami srdečními. Leč i choroby ledvin presentují se slušným číslem 12 %. Pak teprve přichází 10% zaviněných mozkovou mrtvicí, 9½ % rakovinou, 7,4 % zápalem plic a 6 % tuberkulosou.

Stačí srovnávati statistiky posledních několika let, aby bylo zjevno, že chorob středního věku a stáří rapidně přibývá.

Podobně smutně vypadají statistiky úmrtí cukrovkou. Kdybychom chtěli dle sebraných čísel souditi do budoucnosti, přišli bychom k závěru, že do třetí generace vymrou všichni lidé — cukrovkou. Nutno ovšem uvážiti, že poslední dobou lékaři daleko přesněji nemocné vyšetřuji, takže jsou hlášeny případy, které dříve by byly vedeny pod jinou rubrikou.

Naše zdravotní úřady byly příliš zaměstnány bojem s infekčními chorobami, než aby mohly věnovati patřičný zájem těmto degenerativním chorobám staršího věku. Dlouho byly také považovány za choroby, kterých nemůžeme se vyvarovati, neznajíce jich vlastní příčinu.

Leč byl tu někdo jiný, jejž stoupající statistiky těchto chorob upozornily a poučily. Někdo, jemuž záleží na prodloužení lidského života z důvodů více obchodních, než humánních. Byly to pojišťovny na život. U nás bohužel tyto ústavy dosud nepochopily, že jest v jejich zájmu, nejen pojišťovati svůj kapitál před škodou přesnou lékařskou prohlídkou přijímaného, leč i starati se, aby jich pojištěnec žil i potom co nejdéle a nejzdravěji. Americké pojišťovny zřídily si za tím účelem celá zdravotnická oddělení, která mají na starosti kontrolovati a vésti život pojištěnce, aby neonemocněl, a onemocní-li, aby byl ihned léčen. Ve všech městech si vydržují zdravotní ošetřovatelky, jichž povinností jest pečovati o choré pojištěnce a přivésti je co nejdříve k lékaři. Ve Friminghamu u Bostonu provedla největší americká pojišťovna pokus, který měl dokázati, že účelnými zákroky lze snížiti v určité obci úmrtnost tuberkulosou.[red 1] Ať již pokus, který stál mnoho milionů, dopadl tak či onak, jisto je, že privátní pojišťovací společnost pochopila, že zvýší svůj kapitál, podaří-li se jí oddáliti příčiny smrti.

Hlavně pak choroby stáří tu spadají na váhu, neboť dnes již víme, že i těmto chorobám lze předejíti. Neznáme sice přesně jich příčiny, leč dovedeme je léčiti, jsme-li na ně včas upozorněni. Upravením celé životosprávy odvracíme hrozící smrt cukrovkou, srdeční vadou, aneb kornatěním tepen; včasným chirurgickým zákrokem neb použitím radiové emanace zachraňujeme nemocného rakovinou. Jedná se nám tedy pouze o to, abychom dostali nemocného časně k lékaři a aby tento učinil správnou diagnosu. Čím více pronikne socialisace lékařství, čím stane se pomoc lékařská přístupnější všem třídám obyvatelstva, tím více se bude délka lidského života prodlužovati.

U nás připadá tento úkol pojištění nemocenskému a nemocenským pokladnám. V Americe utvořila se privátní společnost vedená nejlepšími lékaři, která za roční příspěvek poskytuje členům dvakráte do roka podrobné lékařské vyšetření, doplněné zkouškami laboratorními, změřením tlaku krve a j. Dle nálezu poskytne pak společnost každému návod, jak má žíti, aby žil přiměřeně svému zdravotnímu stavu.

Aby naše nemocenské pojišťování mohlo vyhovovati moderní době, musí vedle léčeni a poskytování podpor vzíti v úvahu i činnost preventivní a zdravotnicky výchovnou.

Káže tak duch doby. Dnes chceme předejíti nemocem a ne je léčiti, když jest již pozdě. Chceme uchrániti stát ztrát, které mu vznikají nemocemi, invaliditou a předčasným vyčerpáním sil vyplývajícím s nestejnoměrného rozdělení práce.

Moderní, napjatý a enervující život řekl nám již mluvou statistik, jaké oběti na nás žádá, půjdeme-li dále týmž rychlým tempem, jakým jsme zvykli jíti poslední dobou. Příroda se nedá ošáliti. Práce bez odpočinku, byť sebe intensivnější, nemůže vydati nikdy tolik, kolik vydá ekonomicky regulovaná práce s pravidelnými přestávkami ku zotavení.

Kdyby ten poměr třicetipěti ku padesáti, jak byl konstatován dle výsledků ankety, platil pro celý národ, pak byli bychom ovšem v politice, hospodářství, průmyslu a obchodu mnohem dále, než jsme nyní, leč v několika letech, kdybychom tak dále pokračovali, počali bychom přestavovati závody, banky a divadla v sanatoria a nemocnice.

Redakční poznámky

Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.

  1. Stručnou informaci o tomto úspěšném programu viz např. článek na stránkách pojišťovny MetLife.