Přeskočit na obsah

Ještě jednou se vrátíme (1900)/Díky hudci

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Díky hudci
Autor: Antonín Sova
Zdroj: SOVA, Antonín. Ještě jednou se vrátíme: kniha veršů z r. 1892-1899.
Národní digitální knihovna
Vydáno: V Praze: Grosman a Svoboda, 1900
Licence: PD old 70

Díky hudci, jenž teď housle vznesl do výše !
Tomu hudci, s vášnivým kolébáním
jenž své housle tisknul k hlavě skloněné,
struny zpívaly klasů uznáváním…

(Ne tak jako bastardní hudba oper
s leskem slavností, — ta mi studená jest ! —
Tichým sunutím pláten, davů a dějů,
zmatkem barev a tónů, slov a gest!)

V jakém tichu drážděné sdílnosti
zavzlykal nástroj vášní vzkypěnou,
on se chtěl vyplakat teplými slzami scherza
objav mou duši zemdlenou!

Objav mou duši zemdlenou rozkoší šílenou,
tancem naivních veselí, úsměvy panenskými, —
chyť ji a stisk’, že nemožno vydýchnout, vypil
ji tóny ohnivými!…