Jdi větrem

Údaje o textu
Titulek:	Jdi větrem
Autor:	Jiří Orten
Zdroj:	ORTEN, Jiří. Dílo Jiřího Ortena : Poesie. Praha : Václav Petr, 1947. s. 390–391. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70

Jdi jako vítr. Okut, v žízni, sám.
Jdi, snad ho dostihneš, puklého kapitána.
Já půjdu též.
Nežízním jinak.

Soumrakem rozerván,
se svící, jejíž knot
je jenom ze tmy osvěcován
a místo nade mnou
je pod.

Trpký a blažený.

Tmou kován.
A náhle bez hlesu. Bez chuti. Bez ovzduší.
Můj věčný předchůdce. Můj otec, smím-li říci.
Můj kapitán.
Má loď.

Je ve mně.

Ať zreziví jí šroub, jenž beztoho jen ruší.
Ať pluje kudy chce s trhlinou boky mstící.
Jdu za ní,
neboť zhasla.

Komu se dá? Komu lze dedikovat
obuškem, který něžní,
před nímž se třásla
od svítání?

Svobodě? Svému stěžni?
Svým polním květinám?

Jdu jako vítr. Okut, v žízni, sám.
Jdu větrem.

4. IX. 1940.