Jakou událost svého oboru považujete v posledních 75 letech za nejvýznamnější? (Mareš)

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Jakou událost svého oboru považujete v posledních 75 letech za nejvýznamnější?
Autor: Profesor fysiologie dr. František Mareš
Zdroj: Národní listy, roč. 75, č. 343, str. 29
Vydáno: 15.12.1935
Licence: PD old 70
Odpověď prof. Mareše na anketu Národních listů k 75. výročí jejich založení

K 75. výročí založení „Národních Listů“ mám odpovědět, co považuji za nejvýznačnější událost této doby — v svém oboru. Není to obor jen lékařský, jehož se týká ta událost: biologické i filosofické vyvrácení mechanicko-materialistického názoru na život, že totiž život vůbec není nic více, než jen nahodilá souhra materiálních sil. Názor ten odpovídá smyslovému a rozumovému poznávání živých těl, a intelektuálové hlásali jej širokým kruhům lidu jako vědeckou pravdu — proti pravdám citovým.

S touto odpovědí souvisí i druhá, o mém vztahu k „Nár. Listům“. Účastnil jsem se boje proti mechanicko-materialistickému názoru na život, a „Národní Listy“ přijaly můj spis „Idealism a realism v přírodní vědě“ r. 1901 příznivě, dr. A. Šnajdauf doporučil jej svou kritikou české veřejnosti. Tím dostalo se mi posily k dalšímu boji s našimi přírodovědeckými i filosofickými realisty.

„Národní Listy“ otvíraly své sloupce i dále „novoidealistickým filosofům českým“, jimiž byli G. Zába, K. Vorovka, Vl. Hoppe; tito dva mohli se tu hájit před českou veřejností proti žalobě realistických a positivistických filosofů E. Rádla a F. Krejčího, že nedbali filosofie Masarykovy. Hodno vzpomenouti těchto idealistických filosofů našich, předčasně zemřelých, takže představitelem české filosofie zůstal E. Rádl.

V letech po převratu „Národní Listy“ přinášely mé články obsahu kulturně-politického, které měly své čtenáře. Ale tento vztah byl r. 1927 přerušen od některých redakčních spolupracovníků, kteří odmítali můj pokus o přezkoumání vědeckých důkazů, že Rukopisy královédvorský a zelenohorský padělal a podvrhl r. 1817 Václav Hanka. Podnět k tomu pokusu vyšel od Mladé generace nár. demokracie, z důvodu, že kryptogram V. Hanka fecit v RZ se ukázal zřejmým klamem. Klamnými se ukázaly potom i starší i nové dohady uváděné na důkaz novodobého původu Rukopisů. Naproti tomu zjištěny nové nálezy dokazující starobylost jejich.

Zásadní odpůrci Rukopisů potom již nepřišli k slovu v „Národních Listech“, kde zachovávána zdrženlivost v této pro český národ tak závažné otázce; vždyť zakladatel „Nár. Listů“ dr. Julius Grégr byl velmi rozhodným obráncem pravosti, i četní jeho spolupracovníci, Neruda, Kuffner… Tím ulehčilo se velmi novým obráncům v odrážení útoků — levých, kterým jsou Rukopisy těžkým úrazem a hájení národních důležitostí — šovinismem.

Cesta ku pravdě o Rukopisech jest již volná, nezahradí ji odpůrci, kterým je tato otázka dávno vědecky definitivně jednou pro vždy vyřízena od autorit, takže uznali za zbytečné, aby ji sami studovali, a osvědčili tak jen její neznalost. Jestliže mají za to, že Rukopisů již nepotřebujeme, a že na tom nezáleží, jsou-li nějaké básně opravdu staročeské či nově podvržené, tedy nevědí ani, že první útoky na pravost Rukopisů byly vedeny ve jménu národní cti: zdali totiž naše národní obrození a jeho buditelé již tehdy byli zmateni geniem lži a podvodu.