Jóga sútry/Vývoj vlastností

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Jóga sútry
Podtitulek: Vývoj vlastností
Autor: Mahariši Pataňdžali
Původní titulek: Sadhanapáda
Zdroj: Yoga sutras of Patanjali
Licence: PD old 70
Překlad: Vladimír Hubený
Licence překlad: CC0
OTRS ticket 2008022210007933
  1. Askeze, studium a oddanost k íšvara je jóga oddanosti.
  2. Jóga oddanosti vede k dosažení samádhi a odstranění utrpení.
  3. Nevědomost, sebeláska, přítažlivost, odpor a strach před smrtí způsobují utrpení.
  4. Nevědomost je příčinou čtyř ostatních, které jsou: dřímající, zeslabené, potlačené nebo vyvinuté.
  5. Nevědomost zaměňuje pomíjivé s nepomíjivým, čisté s nečistým, strastiplné s radostným a jsoucno s nejsoucnem.
  6. Sebeláska vzniká když se poznávající ztotožňuje s tím, co poznávané zrcadlí.
  7. Přítažlivost je touha po rozkoši.
  8. Odpor je touha po bolesti.
  9. Strach před smrtí je sycen vlastní silou a tkví v odloučení od sama sebe.
  10. Je možné je umlčet zjemnělým vnímáním a vědomou představou protikladů.
  11. Proměnám zamezíme meditací.
  12. Následky skutků v současném i budoucím životě mají své kořeny v utrpení.
  13. Dokud je tento kořen přítomen, je jejím následkem nové zrození, život, štěstí a utrpení.
  14. Jsou to plody štěstí a utrpení, protože dávají vzniku dobrým a špatným skutkům.
  15. Pro toho, kdo prozřel je všechno utrpení; důsledky požitků, nedostatek požitků, neopakovatelnost požitků, koloběh požitků, vzniklé působením gun.
  16. Je nutné vyhnouti se budoucímu utrpení.
  17. Příčinou utrpení je ztotožnění poznávajícího s poznávaným, které je nutno přerušit.
  18. Poznáváné je složeno s prakaša, krija, sthiti (tři guny), elementy a smysly. Přerušení spojení a je poznávající osvobozen.
  19. Guny působí na různých úrovních - hrubé, jemné, nejjemnější a prvotní.
  20. Poznávající je neomezený v poznávání. Ač je sám bezbarvý, jeví se jako zbarvený vzhledem k proměnám mysli.
  21. Kosmos existuje jenom pro něho.
  22. Ten zaniká pro toho, kdo dosáhl osvobození, ale zůstavá skutečností pro všechny ostatní.
  23. Důvodem ztotožnění svamishakti a svashakti (puruša a prakrti) je rozpoznání jejich podstaty.
  24. Příčinou tohoto ztotožnění je nevědomost.
  25. Zmizí-li nevědomosti, zmizí i ztotožnění poznávajícího s poznávaným. To je osvícení.
  26. Prostředníkem je nepřerušované rozlišování.
  27. Je sedm odvětví poznávání.
  28. Světlo poznání zazáří, odstraníme-li nečistoty vytrvalým cvičením jógy.
  29. Jsou to: jama, nijáma, ásana, pránájáma, pratjáhára, dháraná, dhjána a samádhi.
  30. Jamy jsou pravdivost, nenásilnost, nesobeckost, mravnost a bezmajetnost.
  31. Jsou to všeobecné zásady, jež musí být dodržovány nezávisle na čase, místě a původu.
  32. Nijamy jsou čistota, soucit, askeze, studium véd a oddanost íšvara.
  33. Nedobré myšlenky, musíme je zapuditi myšlenkami dobrými.
  34. Špatné skutky – vykonané, zapříčiněné nebo vyprovokované, odůvodněné chamtivostí, záští nebo sobectvím a jsou hrubé, neutrální nebo jemné – způsobují utrpení a jsou hloupé a zbytečné.
  35. Je-li nenásilnost (ahimsa) součástí jógína, pak jakékoliv nepřátelství v přítomnosti zaniká.
  36. Je-li pravdivost (satja) součástí jógína, pak dosáhne plodů jednání.
  37. Je-li nemajetnost (astéja) jeho součástí, pak získá (jógín) bohatství.
  38. Je-li mravnost (brahmačarja) jeho součástí, pak získá (jógín) duchovní sílu.
  39. Je-li bezmajetnost (aparigraha) jeho součástí, pak pozná (jógín) své minulé životy.
  40. Je-li čistota (šauča) jeho součástí, pak je (jógín) odpoután od svého těla a spojení s jinými těli.
  41. Stejně tak dosáhne čistoty rozlišení, jasnosti myšlení, zaměření na jeden cíl, ovládnutí smyslů a poznání sama sebe.
  42. Je-li soucit (santoša) jeho součástí, pak pozná (jógín) nejvyšší štěstí.
  43. Je-li askeze (tapas) jeho sučástí, pak zmizí nečistoty a vznikají schopnosti (siddhi) těla a smyslů.
  44. Studiem véd (svadhaja) nastává přímé spojení s andělskými bytostmi.
  45. Uctíváním íšvara se dosáhne samádhi.
  46. Pozice (asana) musí být stálá a příjemná.
  47. Zdokonalením pozic a meditací na nekonečno zmizí všechny narušující vlivy.
  48. Tím se osvobodíme od vlivů protikladů.
  49. Pak zdokonalujeme dýchání (pranajama) ovládáním vdechu a výdechu.
  50. Dech zadržujeme dlouze nebo krátce, mnoho nebo málo, podle počtu, doby a množství.
  51. Při čtvrtém způsobu zdokonalení dýchání se dech nezadržuje mezi vdechem a výdechem.
  52. Tím zmizí clona (avarana) vnitřního světla (prakaša).
  53. Mysl se stane způsobilou k zaměření na jeden bod (dháraná).
  54. Smysly se neztotožňují s vnějšími objekty (pratjáhára), ale s podstatou mysli (čitta).
  55. Tak dochází k dokonalému ovládnutí smyslů.


Zde končí druhé pojednání nazvané: Sadhanapáda