Jóga sútry/Vývoj vlastností

Jóga sútry Maharši Pataňdžali
Vývoj sama sebe	Vývoj vlastností	Vývoj schopností

Údaje o textu
Titulek:	Jóga sútry
Podtitulek:	Vývoj vlastností
Autor:	Maharši Pataňdžali
Původní titulek:	Sadhanapáda
Zdroj:	Yoga sutras of Patanjali
Licence:	PD old 70
Překlad:	Vladimír Hubený
Licence překlad:	CC0
OTRS ticket 2008022210007933

1. Askeze, studium a oddanost k íšvara je jóga oddanosti.
2. Jóga oddanosti vede k dosažení samádhi a odstranění utrpení.
3. Nevědomost, sebeláska, přítažlivost, odpor a strach před smrtí způsobují utrpení.
4. Nevědomost je příčinou čtyř ostatních, které jsou: dřímající, zeslabené, potlačené nebo vyvinuté.
5. Nevědomost zaměňuje pomíjivé s nepomíjivým, čisté s nečistým, strastiplné s radostným a jsoucno s nejsoucnem.
6. Sebeláska vzniká když se poznávající ztotožňuje s tím, co poznávané zrcadlí.
7. Přítažlivost je touha po rozkoši.
8. Odpor je touha po bolesti.
9. Strach před smrtí je sycen vlastní silou a tkví v odloučení od sama sebe.
10. Je možné je umlčet zjemnělým vnímáním a vědomou představou protikladů.
11. Proměnám zamezíme meditací.
12. Následky skutků v současném i budoucím životě mají své kořeny v utrpení.
13. Dokud je tento kořen přítomen, je jejím následkem nové zrození, život, štěstí a utrpení.
14. Jsou to plody štěstí a utrpení, protože dávají vzniku dobrým a špatným skutkům.
15. Pro toho, kdo prozřel je všechno utrpení; důsledky požitků, nedostatek požitků, neopakovatelnost požitků, koloběh požitků, vzniklé působením gun.
16. Je nutné vyhnouti se budoucímu utrpení.
17. Příčinou utrpení je ztotožnění poznávajícího s poznávaným, které je nutno přerušit.
18. Poznáváné je složeno s prakaša, krija, sthiti (tři guny), elementy a smysly. Přerušení spojení a je poznávající osvobozen.
19. Guny působí na různých úrovních - hrubé, jemné, nejjemnější a prvotní.
20. Poznávající je neomezený v poznávání. Ač je sám bezbarvý, jeví se jako zbarvený vzhledem k proměnám mysli.
21. Kosmos existuje jenom pro něho.
22. Ten zaniká pro toho, kdo dosáhl osvobození, ale zůstavá skutečností pro všechny ostatní.
23. Důvodem ztotožnění svamishakti a svashakti (puruša a prakrti) je rozpoznání jejich podstaty.
24. Příčinou tohoto ztotožnění je nevědomost.
25. Zmizí-li nevědomosti, zmizí i ztotožnění poznávajícího s poznávaným. To je osvícení.
26. Prostředníkem je nepřerušované rozlišování.
27. Je sedm odvětví poznávání.
28. Světlo poznání zazáří, odstraníme-li nečistoty vytrvalým cvičením jógy.
29. Jsou to: jama, nijáma, ásana, pránájáma, pratjáhára, dháraná, dhjána a samádhi.
30. Jamy jsou pravdivost, nenásilnost, nesobeckost, mravnost a bezmajetnost.
31. Jsou to všeobecné zásady, jež musí být dodržovány nezávisle na čase, místě a původu.
32. Nijamy jsou čistota, soucit, askeze, studium véd a oddanost íšvara.
33. Nedobré myšlenky, musíme je zapuditi myšlenkami dobrými.
34. Špatné skutky – vykonané, zapříčiněné nebo vyprovokované, odůvodněné chamtivostí, záští nebo sobectvím a jsou hrubé, neutrální nebo jemné – způsobují utrpení a jsou hloupé a zbytečné.
35. Je-li nenásilnost (ahimsa) součástí jógína, pak jakékoliv nepřátelství v přítomnosti zaniká.
36. Je-li pravdivost (satja) součástí jógína, pak dosáhne plodů jednání.
37. Je-li nemajetnost (astéja) jeho součástí, pak získá (jógín) bohatství.
38. Je-li mravnost (brahmačarja) jeho součástí, pak získá (jógín) duchovní sílu.
39. Je-li bezmajetnost (aparigraha) jeho součástí, pak pozná (jógín) své minulé životy.
40. Je-li čistota (šauča) jeho součástí, pak je (jógín) odpoután od svého těla a spojení s jinými těli.
41. Stejně tak dosáhne čistoty rozlišení, jasnosti myšlení, zaměření na jeden cíl, ovládnutí smyslů a poznání sama sebe.
42. Je-li soucit (santoša) jeho součástí, pak pozná (jógín) nejvyšší štěstí.
43. Je-li askeze (tapas) jeho sučástí, pak zmizí nečistoty a vznikají schopnosti (siddhi) těla a smyslů.
44. Studiem véd (svadhaja) nastává přímé spojení s andělskými bytostmi.
45. Uctíváním íšvara se dosáhne samádhi.
46. Pozice (asana) musí být stálá a příjemná.
47. Zdokonalením pozic a meditací na nekonečno zmizí všechny narušující vlivy.
48. Tím se osvobodíme od vlivů protikladů.
49. Pak zdokonalujeme dýchání (pranajama) ovládáním vdechu a výdechu.
50. Dech zadržujeme dlouze nebo krátce, mnoho nebo málo, podle počtu, doby a množství.
51. Při čtvrtém způsobu zdokonalení dýchání se dech nezadržuje mezi vdechem a výdechem.
52. Tím zmizí clona (avarana) vnitřního světla (prakaša).
53. Mysl se stane způsobilou k zaměření na jeden bod (dháraná).
54. Smysly se neztotožňují s vnějšími objekty (pratjáhára), ale s podstatou mysli (čitta).
55. Tak dochází k dokonalému ovládnutí smyslů.

Zde končí druhé pojednání nazvané: Sadhanapáda