Přeskočit na obsah

Immortelly/V podzimním mlčení

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: V podzimním mlčení
Autor: Irma Geisslová
Zdroj: Nákladem knihkupectví dra. Grégra a Ferd. Dattla. Praha
Národní knihovna České republiky
Vydáno: 1879
Licence: PD old 70

I.
Pláň polí zoraných se černá havrany,
tak dálná, nepřehledná,
zde náhlý, bezděčný stesk sahá na srdce,
jak smrti ruka ledná,
šik mraků strhaných se plíží oblohou,
a mlha padá k zemi,
vše němo; lká jen pták, jenž byl se opozdil
tu v smrčí pod větvemi.
Já bloudím v myšlénkách a v dumách hlubokých
tím osamělým polem,
zřím, cítím úpadek - - a úsměv zoufalý
mým probleskuje bolem -

II.
Sadem kráčím, chladné vlhké ticho
tíží vrby, olše bez pohnutí,
listí ve vrcholech dosud husté,
ale prožloutlé, jen k opadnutí.
Vodotrysk tak teskně šplíchá tuto
a svou pěnu chvějně vzhůru valí,
obloha tak smutná - - jak má duše,
a v mé duši smutek neskonalý. - -