Immortelly/Matičko, to ví pánbůh sám

Immortelly Irma Geisslová
Jak dávno tomu, matičko	Matičko, to ví pánbůh sám	V kraj zasmušilý, mlhou sšedivělý

Údaje o textu
Titulek:	Matičko, to ví pánbůh sám
Autor:	Irma Geisslová
Zdroj:	Immortelly. Básně Irmy Geisslovy. Praha: Grégr a Dattel, 1879. s. 23. Národní knihovna České republiky
Vydáno:	1879
Licence:	PD old 70

Matičko, to ví pánbůh sám,
jak často na tě vzpomínám!
co napláči se pro tebe,
že odešlas mi do nebe.

Když z ňader v těžkém trápení
se roní vzdech a úpění
a letí v prázdno příšerné —
já neznám duše důvěrné.

A neznám družky soucitné —
leč hvězdy v klenbě blankytné,
a lidskou hledat útěchu —
já bála bych se posměchu.