Humoristické listy/1860/9/Morava

Údaje o textu
Titulek:	Morava
Podtitulek:	Historická k létu 1860
Autor:	neuveden
Zdroj:	Humoristické listy, ročník 3, č. 9, s. 65
Vydáno:	1860-12-01
Licence:	PD anon 70
Související:	Moravo, Moravo

Moravo, Moravo!
Moravičko milá,
co z Tebe pochází?
Chasa ušlechtilá!
Chasa ušlechtilá,
žádostivá boje,
a jaké to reky
rodí půda Tvoje!

Moravo, Moravo!
Tvá to půda byla,
nové historiky
co nám porodila.
Co nám porodila
doktory Dudíky,
učené Švammely,
slavné Fejfalíky^[1]

Moravo, Moravo!
Moravičko drahá,
proč pak jsi zplodila
Velehradu vraha?
Velehradu vraha,
Method na to zírá,
že jemu mnich Dudík ^{[red 1]}
Velehrad upírá.

Moravo, Moravo!
kde je Tvoje sláva,
když ničí Švammel^{[red 2]} Ti
reka Jaroslava!
Reka Jaroslava,
památnost Hostýna —
což pak se nestydíš
za takého syna?!

Moravo, Moravo!
zdaž Tvé srdce pyká,
že jsi Ty kojila
také Fejfalíka?^{[red 3]}
Také Fejfalíka,
jenž nám haní zpěvy,
řka, že to jsou jenom
samé prázdné plevy! ^[2]

---

1. Švammel pochází z Olomúce a Fejfalík ze Znojma.
2. Na stránce 67. (sic!) svého spisu praví Fejfalík: Die kraft- und saftlosen Brühen der Königinhofer Schrift a d. načež nejlepší odpovědi jest Bellmannovo nádherné obrázkové vydáni rukopisu Králové-Dvorského, jež každému, kdož k zakoupeni jeho prostředky má, co nejvřeleji schvalujeme. Ostatně míníme ještě, že by měla města česko-moravsko-slovenská mimo čestné měšťanství pro Zachovalé vlastence taktéž nectné měšťanství pro poturčence zaváděn, aby se konečně spravedlnosti zadost učinilo.

Redakční poznámky

Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.

1. Beda Dudík zpochybnil, že velkomoravský Velehrad je totožný s dnešním Velehradem, za což byl velice kritizován. Dnešní výzkumy mu ale do jisté míry dávají za pravdu.
2. Eduard Josef Schwammel, německý historik, zpochybnil konání bitvy u Olomouce r. 1241, kdy podle legendy lidé hledali ochranu před Tatary na Hostýně. Tatary tehdy zahnal přívalový déšť.
3. Julius Feifalik byl jedním z badatelů, kteří označovali Rukopis královédvorský za padělek. Své zjištění o rukopisu pak uveřejnil v roce 1860 v knize Über die Königinhofer Handschrift. Tímto však upadl v nemilost české veřejnosti, až mu nakonec bylo znemožněno publikovat v jediném českém vědeckém periodiku, Časopise Musea království Českého.