Historie o těžkých protivenstvích církve české/Lidmila mučedlnice

Historie o těžkých protivenstvích církve české Jan Amos Komenský
Čechové, jakž jen na víru obráceni, ihned protivenství zakusili	Lidmila mučedlnice	Václav s Podivínem, i jinými

Údaje o textu
Titulek:	KAPITOLA II. - Lidmila mučedlnice
Autor:	Jan Amos Komenský
Zdroj:	Citanka Národní knihovna České republiky
Vydáno:	1922
Licence:	PD old 70

Když Drahomíra takovou ukrutnost proti křesťanům provozovala, tedy Václav, kterýž do toho času v knížectví se uvázati nechtěl, ale mladým věkem a školním učením se vymlouval, napomenut jsa od Lidmily báby a přednějších křesťanských pánů, správy knížetství se ujal, a s jejich povolením, aby pokojnější býti mohlo, Boleslavovi, bratru a Drahomíře, matce své, k bydlení i k vládnutí Boleslavě města s celým tím krajem zanechal.
Tak složila s sebe Drahomíra správu země, ale nesložila proti křesťanům nenávisti a krvavých úkladů, kteříž se nejprvé při té svaté matroně Lidmile zjevili. Nebo vidouc Drahomíra, že Lidmila bába větší má u Václava lásku než ona, máteř, a že skrz to náboženství křesťanské se vzdělává, i hledala k vykonání vraždy příhodných nástrojů, až i našla dva opovážlivé jonáky předního řádu, Tuhmana a Kumána, kteříž od Drahomíry nočně vysláni byvše, svatou tu vdovu v kapli na modlitbách našli, ruce na ni vztáhli, k zemi porazili a rouchu s hlavy strhše, v ústa vecpali a tak ji udusili.
Nacházeliť se někteří, ježto Václava, nad tím své báby mordem velmi skormouceného, aby ji pomstil, aneb nechce-li sám, jim učiniti dopustil, namlouvali. Ale on jich proto, že k tomu, co se s povinností synovskou k jaké pak koli mateři, ani s pokorou a trpělivostí křesťanskou nesrovnává, raditi smějí, a na to, co Pán ústy svými vynesl: „Mně pomsta, já odplatím“ nepamatují, potrestal.