Přeskočit na obsah

Historie o těžkých protivenstvích církve české/Řezník nějaký a pasíř ohněm upáleni

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: KAPITOLA XXXII. - Řezník nějaký a pasíř ohněm upáleni
Autor: Jan Amos Komenský
Zdroj: Citanka
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70
  1. Léta 1528., za kralování již Ferdinanda I. dva Němci řemeslníci, jeden pasíř a druhý řezník, od mnichů, že luteráni jsou, obžalováni a od Pražanů na oheň odsouzeni byli. Vedeni byvše na tu popravu, mnoho sobě z Písem svatých připomínali, až nejedni jich poslouchajíce slzy vylévali. Na hranici vloženi byvše, jeden druhého pěkně potěšovali. Pasíř zajisté tak druhému mluvil: „Poněvadž Pán Ježíš pro nás těžké muky trpěti ráčil, strpmež i my tu smrt a radujme se, nám ta milost dána, abychom trpěli pro zákon Boží.“ Řezník odpověděl: „Já jsem v den svadebního veselí mého takové radosti neokusil, jako nyní.“ A když hranice zapálena byla, hlasitě se modlili: „Pane Ježíši Kriste, Ty jsi v utrápení svém za své nepřátele se modlil, modlíme se i my, odpusť králi, odpusť Pražanům, odpusť kněžím; neboť nevědí, co činí a ruce jejich plné jsou krve. Milí lidé, modlete se za krále vašeho, aby mu Bůh dal poznání pravdy, neboť ho biskupi a kněží svozují.“ A to pobožné napomenutí skončivše, pokojně ducha vypustili.