Heřman z Bubna

Údaje o textu
Titulek:	Heřman z Bubna
Autor:	Simeon Karel Macháček
Zdroj:	BITTNER, Jiří; VILÍMEK J. R. Úplný besedník. S. 70 Online na Internet Archive
Vydáno:	1877. V Praze, Tiskem a nákladem J.R.Vilímka
Licence:	PD old 70
Související články ve Wikipedii: w:Heřman II. Varlich z Bubna

Heřman z Bubna byl udatný pán
u svého krále na slovo vzatý;
jakýkoli mu rozkaz dán,
býval věrnému vládyce svatý.
Král ho byl vyslal poselstvím
v Mouřenínů daleké kraje,
které hrozí plemenem zlým,
kde vše divné se rodí a zraje.
Heřman všeliké hrůzy prost
projíždí tam pouště i lesy,
novou konaje myslivost
potvory dráždí, bije a děsí.
A hle, žena se za pardem
od komonstva se vzdaluje svého;
kůň tu zarazí v běhu svém
a hluk dopadá k uchu i jeho.
Rychle tam bodá, odkud ten řev,
ač se kůň mu příčí a brojí;
dojel a vidí, an zápolí lev
se dvěma tigry v nerovném boji.
„Jednomu na dva se pomoci má!“
praví a hrotu svého se chopí;
a než ho dravstvo to znamená,
v tigra jednoho zarazí kopí.
Skočí s koně a vytasí meč,
aby druhou potvoru ubil;
ale než ji dohonil v seč,
již ji lev svou tlapou byl zhubil.
I chvěl hřivou se zvedaje
obou tigrů a svou krví sbrocen.
vděčně k obránci vzhlédaje
lehnul k nohoum jeho mu skrocen,
Heřman se nad ním smiloval,
obvázal mu opasem rány,
skočil na kůň a lev se bral
stále za ním až do městské brány.
Kudy stoupal, mu po boku šel,
každý se divil průvodci tomu;
a když vládyka poselství sděl,
následoval jej do Čech domů.
Hrdina miloval věrného lva,
lev zas ochranitele svého,
požívali tu oba dva
všeho dobrého spolu i zlého.
A když Heřman byl dokonal,
aby na nebi odměny došel,
lev ten žalostí hrozně řval,
nejedl, nepil — třetí den pošel.
Tam na hořením Jelení,
kde rod z Bubna panoval možný,
kostel k boží slávě a cti
stavěl a nadal náš vládyka zbožný;
u prostřed toho slavně spí,
lva jeho kůže mu pod hlavu dána.
Odpočívej tam v pokoji
tělo slavného českého pána !