Havran a jiné básně/Lenora

Havran a jiné básně Edgar Allan Poe
Havran	Lenora	Hymnus

Údaje o textu
Titulek:	Lenora
Autor:	Edgar Allan Poe
Původní titulek:	Lenore
Zdroj:	POE, Edgar Allan. Havran a jiné básně. Praha: Bursík a Kohout, 1891. s. 8–9.
Licence:	PD old 70
Překlad:	Jaroslav Vrchlický
Licence překlad:	PD old 70
Dílo ve Wikipedii: Lenora (báseň)

EnglishEnglishespañolfrançaisрусский

I.

Ach, rozbita je zlatá číš! Odletěl pro vždy duch!
Jek znovu slyš! — Neb duše již bloudí, kde Styxu pruh!
Co Guy de Vere chceš, že nepláčeš? Teď plač neb nikdy víc!
Tvá láska ach, zde na márách! Viz Lenořinu líc!
Kéž pohřební píseň zazněla! — Kéž čten již mrtvých rituál!
I nešpory pro tu, jež umřela, v tom, co květ jejího mládí plál,
žalm pro tu, dvakrát jež umřela, tím že květ jejího mládí plál!

II.

Ji měli jste rádi, že bohata, vám protivna pro pyšný rod,
když slabým zdravím podťata umřela, bylo vám vhod!
Jak bude zpíváno requiem a jak čten bude rituál
od vás, vy lidé očí zlých, od vás, jimž s jazyků led vál,
když v smrt jste vyštvali nevinnost, co květ její mladosti plál?

III.

Peccavimus! však dosti již všech šílených záchvatů!
Ať k bohu stoupá, smrť zdeptat výš ta píseň Sabbatu!
Lenora líbezná napřed šla vítězná, za ní šla Naděj v Nebe,
jak odsud spěchala, v zoufalství nechala pro dítě, nevěstu, tebe!
Pro tu, jež teď, spí tichá, hleď, tak plna přísných kras!
Plá žitím zlatých vlasů změť, však v očích život zhas’,
plá ještě žitím vlasů změť, však smrtí zrak jí zhas’.

IV.

Pryč! Samý ples, hruď lehká dnes, lkát nechci v tísni mdlob!
Spíš andělu pomoci do nebes paianem zašlých dob!
Ať zmlkne znovu ruch, ať sladký její duch v své veselosti jemně
tím zvukem se nezleká, jenž letí do daleka od zatracené země!
K přátelům k výšinám, od vrahů v hloubi tam duch uražen vzlét’ výše,
tož z hlubin Pekel vysoko až do Nebeské říše,
odsud, kde vzdech a ston, tam, kde je zlatý trón, v bok vládci Nebeské říše.