Gotický hrad Fryštát v Karviné/Opevnění gotického hradu a města

Gotický hrad Fryštát v Karviné Roman Lindner
DONJON - dominantní gotická obytná věž Fryštátského hradu	Opevnění gotického hradu a města	Gotické město Fryštát

Fryštát nikdy ve své historii neměl potvrzené hradby, nikdy také nebyl dobýván, ale byl obehnán opevněnou městskou zdí, která byla pravděpodobně doplněna příkopem a palisádami. Největší riziko vpádu vojsk do města představovala jižní strana města. Ta byla na horní části svahu opevněna kamennou zdí. Součástí opevnění byl i hrad kolem něhož byl i příkop a jehož jižní strana dodnes nese rysy původního opevnění. To vedlo dále východně podél ulice Zámecká a západně kolem hradu až k Dolní bráně. Dnešní městská zeď u kostela nebyla tímto opevněním, protože byla postavena v 18. století v rámci zpevnění svahu, leč tato zeď výborně bývalé opevnění supluje, neboť stojí přibližně v jeho místě. Pozůstatky původního gotického opevnění jsou ještě patrné u východní paty budovy fary, jejich barokní obnova je zachovalá východně od zámku podél ulice Zámecká a severozápadně od kostela podél ulice Pivovarská. Součástí opevnění byla na východě města Horní brána (též Těšínská) a na západě pak Dolní brána, která byla na rozdíl od Horní brány bez věže. Na severní straně města se opevnění nedochovalo, ale v 17. století, kdy hrozil vpád Turků, tam byly vybudovány příkopy. Jejich stopy jsou dodnes zjevné u kostela sv. Marka. V místě bývalých příkop vznikla v 19. století ulice Příkopní, která dnes nese název Karola Sliwky. Magistrát města Karviné má údajně dlouhodobě v plánu provést archeologický průzkum středověkého opevnění, žel pro finanční náročnost zatím nebyl zrealizován.

Podle Muzea Jantarové stezky a hedvábné stezky na Slezskoostravském hradě, případný vojenský útok, který by byl na hrad veden, narazil nejprve na první překážku v podobě příkopu, nejlépe vodního, který znesnadnil vojsku tažení. Když se přes příkop vojsko dostalo, objevila se před ním další překážka, tentokrát obtížnější, a to vysoká zeď, za kterou již číhala obrana. Tito obránci hradu, potažmo i města, na útočníky stříleli šípy, lili na ně horkou vodu, olej, smůlu nebo na ně také házeli kameny a převraceli žebříky, po kterých útočníci šplhali ve snaze přelézt zeď. Pokud se útočníci dostali i přes tuto překážku, na nádvoří hradu se svedl boj na život a na smrt, muž proti muži. Mnohem jednodušší to ale útočníci měli, pokud prorazili bránu, která byla nejslabším článkem celého obranného systému hradu a města.

Praktikovalo se i obléhání hradu. Lidé vně hradeb časem vyhladověli, ale rychlejší verze byla ta, že útočník házel přes hradby na nádvoří nebo do města velké kameny, zápalné látky a mršiny. Vně hradeb tak vznikaly epidemie, které šířily nákazy. Ale obránci měli také svou strategii. Především tkvěla v dostatečných zásobách vody a potravin. Zpravidla množství zásob rozhodovalo o tom, jak dlouho obléhání trvalo. Obránci byli také aktivní. Podnikali výpady a ničili útočníkovu zbroj, nebo se ho snažili vyplavit či kopali tunely.

Fryštátský hrad s městem nestály před podobnou hrozbou, ale prevence byla na místě. Proto i Fryštát měl své opevnění, příkopy a tunely, které jsou údajně ještě dochované. Největší hrozbě čelilo město v druhé polovině 17. století, kdy Evropu ohrožovala turecká armáda a protože již byla u Vídně, všechna města monarchie dostala pokyn obnovit, či nově vybudovat opevnění. Ve Fryštátě bylo opevnění řešeno tzv. městskou zdí, v gotické době doplněné příkopy. Část této zdi je dochovaná kolem zámku a kostela. V 17. století byly příkopy obnoveny a to zejména vybudováním zcela nových za kostelem svatého Marka, kde jsou ještě dnes patrné jejich stopy. Dříve v tom místě tekl potok, takže to byly příkopy vodní. Podle mapy z roku 1850 se zdá, že na jižní straně došlo k posunu opevnění až k říčce Mlýnce, kde pravděpodobně byly palisády, které znesnadňovali útočníkům překročení říčky. Pak teprve byla na řadě opevnění jehož je celý areál hradozámku stále součástí. K tureckému vpádu však nedošlo, a tak nám do dnešních dnů zůstaly cenné památky připomínající obranný systém hradu a města.